Íránský kočičí had (telescopus rhynopoma)
Jen málo zoologů vidělo Íránský kočičí had, a nechali si ho jen tři lidé, naposledy před téměř 40 lety, takže ho lze bez slevy označit za jednoho z nejzáhadnějších hadů.
Užovka íránská byla poprvé popsána anglickým biologem Blanfordem v roce 1874, který ulovil vědecky neznámý exemplář v severním Íránu. Proč dostal had toto jméno?? Zřejmě proto, že vnější vzor na jejím těle bude připomínat skvrnitou šedou kočku. A také kvůli jejímu nočnímu způsobu života. Na denní světlo vylézá až s nástupem soumraku a v časných ranních hodinách svítání zase vylézá do děr nebo do trhlin.
Za poslední půlstoletí se s íránskou užovkou setkali třikrát, je tak vzácný, že zoologové jsou nepochybně přesvědčeni, že jde o primární fenomén. To znamená, že je ho v přírodě vůbec málo: jde o ohrožený nebo nejspíš již vyhynulý druh.
Renomovaný vědec, doktor biologických věd Oleg Bogdanov chytil íránského kočičího hada v soutěsce Firyuzinsky, třicet kilometrů od Ašchabadu. Ten had byl 140 centimetrů dlouhý, krásný, pohyblivý, jako boiga, krásně prolézal stromy, žil v klidné opuštěné zahradě u vesnice Vannovsky.
Bohužel se tohoto hada v zoo nesnažili chovat... A ještě jedna jeho vlastnost: nejčastěji žije ve vysokohorských místech, nad 500-700 metrů nad mořem.Je známo, že užovka íránská se živí malými suchozemskými obratlovci: polními myšmi, jerboy, sysly: Dokáže ničit i ptačí hnízda, a to nejen na zemi, ale i na stromech nebo keřích.
Zdálo by se, že na severu Íránu by mělo být mnoho íránských kočkovitých hadů, nicméně podle zoologů sousedního státu se na jižním úpatí Kopet Dagh téměř nikdy nevyskytuje, poslední exempláře byly také uloveny téměř 30 let před.
Těžko říct, proč je počet těchto hadů tak mizivý, protože byly dobře živené a plodné roky, kdy plazi měli všechny podmínky pro rozmnožování. S největší pravděpodobností se za posledních 100 let výrazně změnily jejich životní podmínky, kterým se užovka íránská nedokázala přizpůsobit. Za prvé, téměř celý Kopetdag byl vyvinut lidmi, prakticky neexistují žádná tichá, opuštěná místa; za druhé, stal se hlučným i v chráněných oblastech, no, a co je nejdůležitější, nádrže, v jejichž blízkosti tito hadi žili, byly znečištěné.
Doktor biologických věd Oleg Bogdanov je přesvědčen, že hlavní pohromou íránského kočkovitého hada je vysychání mnoha horských řek a potoků, kterých za poslední půlstoletí ubylo katastrofálně. Z tohoto důvodu se počet zvířat, včetně plazů, prudce snížil. Je známo, že na východě není zvykem zjišťovat, zda je had před vámi dobrý nebo jedovatý. Had - je to had a musí být zničen: je to tak od nepaměti.
Podle očitých svědků byli íránští kočkoví hadi důvěřiví, lidé je bez větších potíží chytili a okamžitě zabili. Nikoho nenapadlo, že by se v zoologických zahradách dal chovat had.
Samozřejmě, že íránský kočičí had nepředstavuje pro člověka žádné nebezpečí, není jedovatý, zmrzne, když se nebezpečí přiblíží, aniž by se pokusil odplazit. V rezervacích Kopetdag jsou přijímána všechna opatření k zachování v přírodě velmi vzácného hada íránského. Vážné úspěchy však zatím nejsou a události posledních let vedou zoology ke smutným myšlenkám.
Autor těchto řádků se musel několikrát zúčastnit expedic po hřebeni Kopetdag, měl možnost navštívit četné svahy a v tichých údolích i v těch nejodlehlejších místech soutěsky Aydere a Syunt-Khasardag. Zdálo by se, že byli chyceni ti nejvzácnější hadi, a to i jako litorhynchus afghánský, olidogon proměnlivý a vlkozubec pruhovaný: A jen užovka íránská nebyla ani vidět. Ale vzácná fotografie pořízená předchozími biology přežila.
Je opravdu nemožné potkat tohoto záhadného hada v přírodě??
Ajgozel Yazgeldiyeva, "Transkaspický projekt" (www.transkaspické.ru)
Boiga (Boiga) Hadi: pravda a fikce Východní tlama (Agkistrodon blomhoffi) Nejneškodnější hadi planety Již (Natrix natrix)