Hračky pro činčily
Hračky musí být především bezpečné!
Nejprve opakuji, že to není škodlivé pro činčily:
jeden. plast, guma, sklo
2. karton, papír
3. barvy, lepidla, tmely
4. vápno, cement
Hračky mohou být:
- masivní dřevo
(důkladně vysušené, nepryskyřičné, nemořené, nelakované, z vhodného dřeva - ne dub, ne bez, ne modřín atd., ne překližka)-
bukové, vrbové, topolové, jabloňové, třešňové, březové bloky a klíny - volně položené v kleci i klece pevně připevněné k mříži nebo rámu - různé dřevěné konstrukce - houpačky, žebříky, bidla, domečky, "labyrintů"...-
- keramický
(neglazované, bez ostrých, jehličkovitých výstupků)-
keramika - drenážní trubky o průměru minimálně 6-7 cm, stabilní silnostěnné a těžké květináče...
- kámen
(zároveň byste měli být pevně přesvědčeni, že kámen neobsahuje inkluze škodlivé pro činčily, např. některé druhy pyrofylitu obsahují nepřijatelně velké množství železa)-
kameny na broušení zubů pro činčily-
"zámky" odpovídající velikosti, vyrobené podle typu akvária...
- z rostlinných vláken
(nebarvené, nebělené, např. silné provazy z bavlny nebo lnu (nesmíšené), pečlivě kroucené, neviklané)-
houpací sítě, provazové žebříky, natažená silná lana (ujistěte se, že okraj lana je utěsněn např. v hliníkové kapsli)-
copánky - lůžkoviny, misky, košíky (ale ne z bažinaté trávy).
- kov
(pozinkovaná nebo nerezová ocel, hliník - ostré hrany je nutné pečlivě chránit)-
kolo pro činčily (průměr ne menší než 30 cm, vzory hledejte na internetu, bohužel ty pravé na Ukrajině na prodej vůbec nemáme)-
"prolézačka" (kus pletiva v rámu, umístěný svisle, ve vzdálenosti 5-7 cm od souvislé svislé plochy, s možností vstupu shora dolů a ze stran).
Skořápka z vlašského ořechu (nebo z lískového ořechu) s největší pravděpodobností nezaujme činčilu, ale celek... Mohlo by to být zajímavé! Ale koneckonců nemůže mít mnoho oříšků!A jakýkoli karton a papír je zcela kontraindikován...
A co přesně se může stát hračkou pro činčilu, ví jen činčila sama! Jsou jako malé děti, umí si hrát s klackem nebo s jídlem (!) a skutečná, speciálně vyrobená hračka bude ignorována.
I když činčila nějakou dobu na hračku nereaguje, nespěchejte s jejím vyjmutím z klece. V jednom "Krásná" v noci najde zvířátko pro hračku využití, i když si člověk nedokáže vždy dopředu představit, o jaké uplatnění se bude jednat... Náš starší samec žebřík dlouho používal (koupen ve zverimexu, kde prošel jako žebřík pro velké papoušky), hrál si s ním, prolézal mříže.... A pak, jedné noci, ji začal hlodat... a do rána ohlodal všechny příčky! A je to! A když jsme se pokusili zvednout tyto nepokousané "Zůstává" schody, strašně se zlobil, "zavrčel" a "prokletý"! Muset odejít. A teprve když ji kousl tak, že upadla, bylo nám milostivě dovoleno ji zvednout.
Pokud jsem si všiml, činčily (jako děti) vše přizpůsobují pro zábavu! Co přesně ale konkrétní zvíře bude zajímat, není známo.
Co se týče pojezdových kol, žádná z našich činčil o ně neprojevila dostatečný zájem. Koupili jsme pro malé činčilky ve zverimexu drátěné kolečko o průměru 28 cm. Rozhodně není vhodný pro dospělé, příliš malý. V zahraničí nabízí různé typy kol.
Máme také dům postavený z dětského dřevěného konstruktéra zakarpatské výroby (a sražený na pevnost s karafiáty!). Designér nesmí být natřený, nelakovaný, ničím nenapuštěný a ze suché borovice nebo olše. Ne z dubu! Ne ze smrku! A pak se otráví... Hrají si v něm za chůze. Dům milují především děti.
Udělali jsme houpačku, ale to se nelíbilo ani našim činčilám...
Chystám se jim ušít houpací síť, ale zatím mi ruce nedosáhly.
Hnízda a domečky upletené senem jsou samozřejmě velmi dobré, ale... končí velmi rychle! Jsou drahé, ale taková hračka stačí na týden.
Hračky jsou však hračky a s činčilami je potřeba více komunikovat a hrát si!
Autor Alena Makláková, 2003
Částečná nebo úplná reprodukce článku bez svolení autora je zakázána.
