Co si hrají koťata?

Od přírody koťata jsou velcí baviči a dobrodruzi. Probouzejí se plní energie, zábavy a touhy po nejrůznějších dovádění, připraveni zažít vše, co pro ně svět připravil.

Jako hry většiny mladých zvířat, hry kočičích miminek jsou jakousi nácvikem vážnějších věcí, které je v budoucnu čekají. Některé z těchto her jim umožní zůstat v dobré kondici pro lov a postarat se o sebe v úskalích každodenního života. P. Leyhausen o tom píše:

„Hry s koťaty jsou směsicí různých technik: chytání kořisti, útočení a bránění, běhání a pronásledování, zdravení a ošetřování. Posloupnost provádění jednotlivých úkonů působí na první pohled libovolně. Slabé signály boje se mohou u některých koťat změnit ve skutečný boj. Ale zpravidla jeden ze „zápasníků“ křičí bolestí a dává druhému najevo, že je příliš unesen a kouše příliš hrubě. V reakci na to druhý buď okamžitě pustí partnera, nebo mu začne olizovat a kousat srst a svého spoluhráče drží docela pevně, protože se nepřestává bránit. Zákaz kousání nastává, když je prokázáno kousnutí: zuby dvou partnerů k sobě přilnou jako dvě vidličky - a oba se na několik sekund uklidní, protože se nemohou okamžitě osvobodit.

Od raného dětství se koťata začínají vrhat na matčin ocas, kterým sebou lehce škubne, aby v nich vzbudila zvědavost – chápe, že to vše je součástí procesu rozvoje a upevňování loveckého pudu. Kolem čtvrtého týdne věku začínají koťata hrát velmi násilné hry, i když, jak jsme již řekli, si jen zřídka ublíží.

Na rozdíl od dospělých koček, které často preferují nezávislost a osamělost, kotě je velmi společenský tvor, který se vždy rád dělí o společnost ostatní chlupáči a každý, kdo si s ním chce hrát.

Pro hry se mladá koťata často spárují, a ten, který zůstal sám - pokud se příroda nepostarala o sudý počet ve vrhu - si hraje s matkou nebo se občas zapojí do her jiných párů, což přináší zmatek a zábavu. Koťata si potřebují hrát se svými sourozenci, protože je to důležitá součást jejich „výchovného“ procesu. Pokud vás napadlo hrát si s konkrétním dítětem, pak byste ho měli oddálit od ostatních a měli byste to udělat tak, jako by si s ním hrálo jiné kotě - musíte na něj jemně zatlačit, otočit ho na zádech, poplácejte ho po stranách jako normální hra.

Během prvních týdnů ve společnosti svých bratrů a sester si kotě zvyká na neustálou společnost, dalším koťatům, která jsou stejně jako on připravena na hry a zábavu. Když se dostane do nového domova, očekává stále stejnou zvýšenou pozornost vůči sobě. A pokud taková pozornost není, vymyslí si vlastní zábavu, která vám asi nebude vždy po chuti.

I když svůj volný čas vědomě trávíte hraním s kotětem v jeho oblíbených hrách, můžete si být naprosto jisti, že jakmile se k němu otočíte zády, zvědavost ho přiměje vylézt závěsy, nebo si najde způsob, jak lézt dál. psací stůl a vysypte papíry ze šuplíku, nebo se schovejte do skříně či skříně. A je tam tolik zajímavých věcí...

Koťata je naprosto nemožné ignorovat, jsou jako malé děti: potřebují často krmit a věnovat jim hodně pozornosti. Stejně jako kdybyste měli v domě děti, musíte se mít na pozoru před otevřeným ohněm a horkými hořáky (mnohá koťata zvážní, když během svých "výzkumů" skočí na kamna). Stává se, že pálí vibrisy.)

Ale zvýšená pozornost věnovaná jim je odměněna - a to ví každá matka - radostí, kterou přináší obdivování her jejího dítěte. Je skvělé sledovat, jak roste a dospívá! Stále se měnící výraz jeho tváře, překvapení z tohoto zajímavého nového světa, postupné „formování osobnosti“ – to vše přidá potěšení k prostému faktu vlastnictví kotěte.