V letech hladomoru ptáci raději vychovávají samce

Australští zoologové potvrdili, že zvířata mohou ovlivnit poměr pohlaví u vlastních potomků. Tato hypotéza se zrodila poměrně dávno a postupně získávala nepřímé důkazy. Jeho podstatou je, že v příznivých nebo nepříznivých podmínkách prostředí je pro rodiče snazší vychovávat buď dcery, nebo syny. Studie na ptácích, plazech a savcích ukázaly, že poměr pohlaví u potomků závisí na podmínkách prostředí. Dlouho ale panovala neodolatelná nejednoznačnost. Nebylo jasné, zda je to dáno tím, že se tělo rodičů v nepříznivých podmínkách necítí dobře, nebo zda docela zdraví lidé dokážou nějak přerozdělit poměr pohlaví u potomků.

Tento problém se podařilo vyřešit výzkumníkům z Macquarie University (Austrálie). Zoologové odebrali asi padesát mláďat trikolor a rozdělili je do dvou skupin. Někteří byli drženi na dietě s vysokým obsahem živin, z nichž 20 % tvořily bílkoviny, jiní byli drženi na dietě s nízkým obsahem živin, pouze s 8 % bílkovin. Zároveň se ale vědci snažili zajistit, aby ptáci z obou skupin přibírali na váze stejně a celkově se cítili dobře. Po 12 týdnech byly s pěnkavami provedeny testy, které potvrdily, že jsou všechny zdravé, načež byly odeslány do chovu.

Ukázalo se, že ženy, které seděly na dietě ochuzené o bílkoviny, produkovaly mnohem více samců. Opačný vzorec byl pozorován u těch, kteří jedli potraviny bohaté na bílkoviny: měli zvýšené procento dcer. Je třeba mít na paměti, že samci pěnkav jsou nenáročnější: pokud není dostatek kvalitního jídla, „kluci“ stále rostou rychleji, vyrůstají zdravě a vylétají z hnízda dříve ve srovnání s „dívkami“ kteří se ocitli ve stejných podmínkách. Asi polovina mladých žen se nedožila samostatného věku, pokud podmínky nebyly příliš dobré, zatímco úmrtnost mladých mužů byla pouze asi 7 %.

Ještě jednou je třeba zdůraznit, že matky byly zdravé, jejich tělo prostě udělalo nějaké závěry z aktuálních podmínek prostředí a změnilo poměr pohlaví u potomstva, čímž ho přivedlo k optimu z hlediska přežití. V nepříznivých podmínkách nebude úsilí samice marné, pokud je hnízdo převážně samčí. Pokud jde o ostatní zvířata, vědci naznačují, že mají stejný mechanismus a lidé také. (I když je stěží možné experimentálně testovat vliv špatných životních podmínek na procento dívek v lidských potomcích.) Podrobnosti tohoto mechanismu jsou výzkumníkům stále skryty, i když existuje předpoklad, že hlavní roli zde s největší pravděpodobností hrají stresové hormony.

Kirill Stasevič