Orel stepní (aquila rapax)eng. Orel hnědý
Za posledních 50-70 let se biotop orla stepního výrazně rozšířil na sever. orel stepní zaznamenáno u Krasnojarska, v minusinské prohlubni, v rezervaci Sayano-Shushensky, v okrese Novoselovsky poblíž.Svetlolobovo a byl nalezen pro hnízdění v Khakassii.Orel stepní také hnízdí na územích Západních Sajanů sousedících s Tyvou.
Stanoviště a životní styl. Poddruh orla stepního žijící na území kraje se jednoznačně vyhýbá rovinatým oblastem, preferuje stepní prostory s kopcovitým povrchem, výchozy kamenů a drobné skalní útvary. Hnízda bývají uspořádána na skalnatých mírných svazích mezi kameny, na vrcholcích kopců, na jednotlivých zbytcích v podobě zploštělých jehlanů v horské stepi, méně často na římsách lužních skalních výchozů, někdy na zcela rovném povrchu, výjimečně na stromech.
Snůšku orla stepního tvoří 1-3 vejce, nejčastěji však dvě. Doba inkubace je asi 45 dní. Kuřata různého věku. Doba hnízdění cca 55 dní. Letová mláďata se objevují koncem srpna. Potravou orlů stepních jsou syslové, zajíci, ptáci, často se živí mršinami.
Populace a limitující faktory. Mimořádně vzácný druh Krasnojarského území, je to dáno tím, že se zde orel stepní nachází v pesimistických podmínkách a především zde nejsou vhodná stanoviště. Jeho hnízdění v rámci regionu bude proto vždy epizodické a změna početnosti bude záviset na stavu populací ve středu areálu, zejména na území Republiky Tyva, kde se vyskytuje běžně. Orel stepní hnízdí v relativně dostupných oblastech, takže hnízda často ničí lidé, pasoucí se dobytek, psi a draví savci. Úzkostný faktor nehraje významnou roli, protože se často usazuje v blízkosti člověka.
Přijatá a nezbytná ochranná opatření. Orel stepní je zařazen do Červené knihy RSFSR, proto podléhá ochraně na území Ruska.Širší propagace potřeby ochrany tohoto užitečného ptačího druhu.
Poddruhy a proměnné znaky. V Dobrudži, jihovýchodním pásu evropské části SSSR, v severním Kazachstánu a jihozápadní Sibiři Aquila rapax orientalis Сabanis, 1857 - v západní a střední Asii A. r. nipalensis Hodgson, 1833 - v Indii od Perský Balúčistán a Himaláje A. r. vindhiana Franklin, 1831 - v severovýchodní Africe z Habeše a Eritreje, v Somálsku a Kordofanu, v jihozápadní Arábii, příležitostně v Egyptě (Meinertzhagen, 1931) a v Sýrii A. r. dravec Brehm, 1856 - v Maroku, Alžírsku, Tunisku A. r. Belisarius Levaillant, 1850 - v jižní Africe od Keni a Angoly po Crippled Colony A. r. ramax Temminck, 1828. Morfologické rozdíly ve velikosti a barvě - zejména severní poddruh nipalensis a orientalis se od ostatních liší umístěním nosních dírek, kratšími prsty a odlišným průběhem změn souvisejících s věkem a také relativně větší velikostí. Ekologické rozdíly v charakteru pobytu (severní poddruhy jsou stěhovavé), v detailech biotopického rozšíření a v průběhu periodických jevů.
Sestavil: A.A. Baranov. místo "Ptáci střední Sibiře" (http://res.Krasu.cs/ptáci/)
