Sand martin (riparia riparia)
Na rozdíl od rorýsů, které všichni, s výjimkou zoologů, považují za vlaštovky a které jsou jim opravdu navenek velmi podobné, skutečné vlaštovky patří do řádu pěvců, a proto jsou mnohem blíže příbuzní havranům, kavkam a dokonce australskému lyrebirdovi než rorýsům.
Čeleď vlaštovek zahrnuje téměř jeden a půl stovky druhů, rozšířené po celé zeměkouli, z nichž pouze tři žijí ve střední Evropě - jsou to známé vlaštovky vesnické a městské a méně známé vlaštovky pobřežní.
Plovoucí podél řeky se dvěma až třemi metry strmými břehy můžete v této kolmé stěně vidět mnoho děr, které vypadají, jako by obr vystřelil z pistole, aniž by se příliš snažil zasáhnout cíl.
Samozřejmě to nemusí být nutně břeh řeky.Téměř všude, kde je sráz a ne příliš kamenitá půda, jsou takové díry vidět. Jsou to hnízda pobřežních ptáků.
Nebo spíše ne hnízda, ale dvoumetrové a delší chodby, na jejichž konci je širší místnost, ve které podle ročního období najdete buď jen klubíčko peří, nebo čtyři nebo pět varlat. ležící na ochmýřené podestýlce nebo možná kuřata.
Hlas. Vlaštovka pobřežní (Riparia riparia) - 109 Kb
Celý tento dlouhý tunel vykopalo pár tácků, kteří pár dní po příjezdu z Afriky začali pracovat, tedy v druhé polovině dubna. Tempo práce je neobvykle vysoké: metr kanálu vypukne za dva dny. Pobřežní ptáci si nehrabou noru, ale usazují se v koloniích. Mezi mnoha dírami je nejméně dvacet procent hlubokých méně než metr a na jejich konci není ani expanze, ani hnízdo. Jsou to nedokončené chodby, ve kterých ptáci v nějaké hloubce klopýtli buď o kámen, nebo o pevnou skálu, ale nevědí, jak zatočit, tunel je vždy rovný, jako šíp nebo jako díra po kulce. Někdy ale začnou započatou práci opouštějí a bez zjevného důvodu začnou kopat jinde.
Oba ptáci spolupracují při stavbě hnízda, jeho vystýlání peřím, na líhnutí vajec a krmení kuřat se stejnou měrou podílí i samec se samicí.
Vlaštovky obvykle hnízdí v hlinitých půdách, les, podzolová půda, vyhovuje jim opuka, kterou zvládnou svým jemným zobákem a slabými drápky.
Ve Švýcarsku v poslední době počet břehů prudce klesl kvůli náhlému nárůstu exploatace vápencových lomů, v jejichž úsecích hnízdily vlaštovky. Na tomto příkladu můžete vidět, že dávají přednost i nepříliš tvrdým horninám před suchou písčitou půdou, která se drolí uvnitř díry.
Pobřežní vlaštovka je obecně velký pořádek. Jako jediná z našich vlaštovek má na zadní straně nohou jakoby speciální kartáče z peří, kterými pilně vymetá hnízdo a dno chodby.
Jejich inkubace vajec netrvá dlouho, necelých čtrnáct dní a po třech týdnech mláďata opouštějí hnízdo a následuje nora. Právě během tohoto krátkého období výchovy dětí však pobřežní ptáci vykazují takové rysy chování, které u jiných ptáků pozorovány nejsou.
Prvním rysem je pro ptáky překvapivý fakt, že rodiče se svými dětmi většinou nenocují. Jsme zvyklí na dojemný obrázek, kdy matka sedí rozložená na hnízdě a zpod peří jí vykukují hlavičky mláďat. Pobřeží, i když jsou jejich děti ještě nahé, je pilně obalí peřinou a oni sami odlétají na noc do společného noclehu, někdy i několik kilometrů od kolonie hnízd.
Někdo by si mohl myslet, že neradi žijí pod zemí, ale další pozoruhodná pozorování potvrzují, že někdy spí v těch nedokončených chodbách, o kterých už byla řeč a kterých je v každé kolonii mnoho.
Další úžasnou vlastností je, že ani tak dospělí jako mláďata nemají rádi svou podzemní školku a velmi brzy po narození se snaží plazit a přibližovat se k východu z nory. Dosud se to vysvětlovalo tím, že takový tulák se snaží setkat se s rodiči, aby dostal větší porci jídla.
