Ondatra pižmová (ondatra zibethica) ondatra pižmová (angl.)
Je známo, že divoká zvířata nereagují ani tak na přítomnost člověka, jako na jeho pohyby, pravděpodobně v nich vidí největší nebezpečí pro své vlastní blaho. Tak a. Pokud se tedy naskytne možnost se nějak usadit za humnem, velkým pařezem, kamenem, kmenem stromu a klidně sedět, můžete být očitým svědkem velmi čilé činnosti zvířat.
Ondatra pižmová (Ondatra zibethica)
Ondatra pižmová (Ondatra zibethica).© Foto Valeria Milyutina
Na jaře mají ondatry tisíc zvířecích starostí. Takže musíte být energičtější, mobilnější, zvídavější. Když zvíře vylezlo na vor, unášenou kládu, opuštěný vor, ledovou kru, náhle se zvedne na zadní nohy a chvíli se napjatě rozhlíží kolem sebe a dychtivě poslouchá zvuky a vůně lesního světa. Proč? V první řadě samozřejmě vědět, kde je nepřítel, pak kde je přítel a o všem ostatním. Vize u ondatry není nejdůležitějším orgánem komunikace s vnějším světem. Mnohem důležitější je například sluch.
Lesní informační služba je skvělá věc pro šelmu nebo ptáka. V lese, jak? Obdrželi včas komplexní informace, kompetentně jim porozuměli - budete plní a hlavně celiství. minul? Neobviňujte nikoho. A přesto se obyvatelé lesa chovají k této neotřesitelné pravdě jinak. Stejní bobři, sousedé ondatry v nádrži, když není vše jasné, nebudou dlouho přemýšlet. Ponoř se do vody pryč od hříchu. Stráví půl noci v chatě, i když se to jen zdálo. Vlk se bude mít na pozoru, nebude pokoušet osud losa s teletem. Ale veverka nebo PEC, nevyděs se sprostě, neuklidní se, dokud nevykouknou, co je co.
Podobně jako oni a ondatra. Vlastně ne každý, ale ten, který jsem sledoval, se ukázal být přesně takový. A tak několikrát zametla v proudu lesního potoka, odhodlaně ho překročila, chvíli se vznášela u ledově rychlého ledu, pevně zasazeného do pobřežního křoví, a pak se vyzývavě pleskala ocasem do vody a ponořila se pod nažloutlý led. .
Zcela nečekaně se zvíře vynoří z kulaté rokle v ledu, doslova dva kroky od něj. Rozcuchaný a shrbený. Minutu nebo dvě ostražitě hledí s jiskřivými korálky slepých očí na lidskou sochu s fotoaparátem v rukou. Ale socha - žádný zvuk, žádný pohyb. Nejasný. A vše, co je nepochopitelné, nevyřešené a neobvyklé, není pro obyvatele lesa bezpečné. Radši odtud pryč. Nějaká síla však ondatru nechá na místě. Navíc tato okouzlující vůně žitných sušenek a chlebových kůrek, které se zde objevily již nejednou, je nyní rozptýlena...
Zvíře, jako by se probudilo z omámení, vesele smetlo trosky nalepené na jeho tlamě, několikrát sebou zatřáslo, takže sprška padala na všechny strany. Pak se k nejbližšímu crackeru prudkým hodem vrhla nadýchaná boule na absurdně krátkých a tenkých nohách, sotva viditelná zpod kožichu. Jako veverka jej obratně uchopil předními tlapami, zvedl se na zadních nohou s plovací blánou, opřel se o svůj dlouhý, bočně stlačený ocas a... cvaknutí spouště fotoaparátu se v tu chvíli ozvalo, jako by je odnesl vítr do kalné vody. Výborná odezva!
Ondatra často žijí vedle sebe ve stejné vodní ploše a vedou podobný životní styl. Ne náhodou se pižmoně někdy říká malý bobr. Stejně jako oni, v alarmujících situacích, s hlasitým úderem ocasu do vody, dává univerzální signál: "Pozornost! Nebezpečí!" Nemotorný na břehu, ondatra je vynikající plavec a rychle a zcela tiše. Ve vodě se tento tvor promění v živé torpédo, dovedně manévrující vodními labyrinty, někdy položenými v husté divočině vodních rostlin samotnými zvířaty.
Pokud se bobři ještě mohou nějak bránit svými těžkými řezáky, pak ondatra zcela bezbranný. Zdálo by se, že člověk by měl být extrémně ostražitý a nedůvěřivý. Ale ne! Ona je naopak obdařena nějakou zvláštní nedbalostí nebo zvědavostí. Stalo se to. Vyděšená ondatra se v panice řítí do vody, potápí se a najednou se za chvíli někde poblíž, mezi přesličkami a listy leknínů, tiše a tiše objeví její kníratá tlama: říkají, kdo mě tak vyděsil? Mladá zvířata, která unikají před nepřítelem, se mohou nečekaně schovat... na rovném terénu. Samozřejmě, že za takovou lehkovážnost musí člověk zaplatit životem.
A ondatra má mnoho nepřátel. Především jsou to čtyřnozí lesní predátoři: vlci, lišky, fretky, hranostajové, vydry a také denní a noční opeření lovci. Toulaví psi způsobují velké škody na zvířatech, kterých je stále více.
