Sýkora koňadra nebo kobylka (parus major)

Sýkora koňadra je nejběžnějším ptákem rodiny a možná i nejznámějším, protože žije v blízkosti lidských obydlí a jejich budov.Velikostně je o něco nižší než vrabec domácí, velikost ptáka je 14 cm.

Sýkora koňadra nebo kobylka (Parus major)

Sýkora koňadra nebo kobylka (Parus major)
© Fotograf Maxim S. Šveikin

Její zbarvení je velmi atraktivní. Hřbet je olivově zelený, břicho čistě žluté s černým podélným pruhem uprostřed -"kravata". U samců má rozšíření na břiše, u samice rub - směrem dolů se zužuje. Ptáci mají bílé tváře a zadní část hlavy, zatímco zbytek opeření hlavy je černý a lesklý. Ocas a křídla jsou namodralé. Notak maloval ptáky, kteří žijí v Evropě a lesní části Asie na východ do oblasti Amur. Sýkorky žijící na jihu Dálného východu mají místo žlutého břicha bílé. A u středoasijských ptáků obecně nejsou v opeření žádné žluté a zelené tóny. Areál sýkory koňadry se rozprostírá v listnatých lesích Eurasie a severozápadní Afriky, žije také na Sundských ostrovech.

Sýkora koňadra žije v listnatých a smíšených lesích, v zahradách a parcích. Žije v rovinách a horách. Vede sedavý nebo kočovný způsob života. V době hnízdění se drží v párech, v jiných ročních obdobích - v hejnech, často společně s jinými sýkorkami. Hnízdí v dutinách a různých úkrytech. Opakovaně jsem pozoroval hnízdění sýkor v kovových trubkách o průměru 6-7 cm. Někdy zabírá ptačí budky s malým zářezem.Spojte 9–13 bílých vajec s načervenalými skvrnami. Hnízdo je dobře upletená a teplá stavba ze silné vrstvy vlny, na které je tenká vrstva vlny a vlasů. Létání není neobvyklé a dvě mláďata.

Sýkora koňadra nebo kobylka (Parus major)

Sýkora koňadra nebo kobylka (Parus major)
© Fotograf Maxim S. Šveikin

Sýkory koňadry v létě žerou především housenky, kterými krmí především své potomky. Sýkory koňadry odvedou skvělou práci i s chlupatými housenkami, které většina ptáků ignoruje. Chlupy těchto housenek přenášejí jedovaté látky a jsou nebezpečné pro drobné ptactvo. Sýkorky se ze situace dostaly takto: sevřou housenku do tlapky a vyloupou v jejím boku malý otvor, kterým vytáhnou všechny vnitřnosti. Z housenky zůstane jen prázdná slupka.

Obecně jsou sýkorky velmi inteligentní tvorové. V Anglii se naučili klovat víčka lahví s mlékem a pít z nich trochu mléka. V našich městech v zimě používají sýkory přípravky zavěšené za okny. Kloupou do sádla, másla, kuřecí kůže, mraženého masa a dalších produktů.

Sýkora koňadra nebo kobylka (Parus major)

Sýkora koňadra nebo kobylka (Parus major)
© Fotograf Maxim S. Šveikin

Všežravost sýkorek usnadňuje jejich chov v zajetí. Hlavní stravou pro ně je měkké jídlo, skládající se z nastrouhané mrkve smíchané s bílou strouhankou, s přídavkem nízkotučného vařeného tvarohu, vařeného masa nebo ryb rolovaných v mlýnku na maso, nakrájených slepičích vajec. Gammarus, mravenčí vajíčka, sušený hmyz lze přimíchat do měkkého krmiva. Denně by se mělo podávat 4-5 moučných červů. Obvykle dostávají sýkorky drcená konopná a slunečnicová semínka a také nalámané piniové oříšky, které ptáčci s radostí pojídají.

Sýkora koňadra se chovají hlavně kvůli znělé písni, kterou lze přenést jako znělý "qi-qi-qi-fi, ping-cha-ping-cha".Tito ptáci se používají jako učitelé ovesných kanárů, kteří jsou pro ně vysoce ceněni "koleno sýkory" v písni. Aby sýkora hodně a ochotně zpívala, musí být chována odděleně. Klec může být malá, nejlépe ve formě domu se sedlovou střechou, protože ptáci jsou velmi mobilní a rádi šplhají na mříže.

Pro chov se sýkorky vysazují do velkých klecí nebo výběhů. Umístí se do nich budka nebo jiný hnízdní domek, položí se stavební materiál. V místnosti je povolen pouze jeden pár.Nejvhodnější doba pro chov sýkorek je od dubna do června. Někdy se sýkorky chovají, když jsou volně v bytě. Mimochodem, za starých časů ve vesnických chatrčích často chovali jednu nebo dvě sýkory, které byly krmeny pouze slunečnicí a konopím, a ptáci sami hledali hmyz - šváby a štěnice. Poslední ptáčci byli dokonce vyklováni z lesa, čímž byl dům osvobozen od parazitů.

Sýkory koňadry dobře vycházejí s ostatními ptáky, ale někdy projeví svou dravost a ubíjejí malé ptáky k smrti. Proto jsou chováni ve výbězích spolu s většími ptáky - brhlíky, datly, kosy.

Vladimír Ostapenko. "Ptáci u vás doma". Moskva,"Ariadia", 1996