Jsou kočky chytré??

Mnoho koček nás udivuje svou mazaností a vynalézavostí. A někdy je dohání k zoufalství neschopnost porozumět těm nejjednodušším věcem. Jak často musíme zvolat: „Ach, ty hloupá kočko!„A zároveň jsme hrdí na mysl našeho Murka. Je to proto, že koncept inteligence zkoušíme na sobě.

V některých ohledech jsou kočky samozřejmě hloupější než lidé, ale dokážou spoustu věcí, které lidé nemohou. Vezměme si například zvíře, které bylo ztraceno nebo opuštěno jeho majitelem, a tak zbaveno přístřeší a potravy. Mnohá ​​z těchto zvířat se okamžitě přizpůsobují okolnostem, živí se lovem a žebráním, rychle si najdou suché a teplé místo na spaní a žijí takový polodivoký život, dokud, když budou mít štěstí, nenajdou nový domov. Budeme schopni se stejně rychle přizpůsobit a stát se „bezdomovci“?

Proč tedy kočky myslí jinak než my?? Zdá se, že vědci opustili staromódní představu, že všechny živé tvory na Zemi lze seřadit od nejhloupějších po nejinteligentnější. Všechny druhy zvířat v důsledku evoluce žijí určitým způsobem na určitém místě na planetě a dnes neexistuje žádný jiný tvor, který by to udělal lépe, když by byl dosazen na místo někoho jiného. Pokud k tomu dojde a nižší zvířata budou vytlačena vyššími, pak ta první s největší pravděpodobností vymřou. V tomto smyslu mají všechny druhy stejnou důstojnost a jeden druh nelze považovat za vyšší jen proto, že jeho inteligence je bližší člověku. Dnes psychologové, kteří se zajímají o zvířata, mluví o jejich ekologických superschopnostech, což znamená schopnost konkrétního druhu přizpůsobit se neobvyklým situacím. Některé druhy, zvláště dobře začleněné do prostředí, se nemusí být schopny adaptovat na velké změny, alespoň během života jedné generace. Jiní, jako jsou opice a delfíni, jsou tak dobří v získávání nových znalostí a dovedností, že se snadno přizpůsobí každé nové situaci.

Kočky jsou někde mezi těmito dvěma extrémy. Protože jsou výhradně masožravci, mají vysokou schopnost učení, která je omezena povahou změn, kterým mohou čelit. Lze to ilustrovat na jednoduchém pokusu, kdy je kočka umístěna do úzké a dlouhé místnosti, na jejímž jednom konci je zvukové zařízení a na druhém okénko, kterým se vydává jídlo. Objevení se talíře s jídlem předchází desetivteřinové cvaknutí reproduktoru. Potkani rychle zachytí spojení mezi zvukovým signálem a vzhledem jídla a po pár zkouškách se vrhnou na talíř, jakmile uslyší známý signál. Na druhou stranu kočky mají velký problém pochopit, že zvuk na jednom místě znamená výskyt potravy na jiném místě v místnosti. Spěchají k reproduktoru a vrhají se na něj, jako by za ním bylo schované jídlo. Pro loveckou kočku je zvuk obzvláště důležitý, je pro ni obtížné přerušit spojení mezi zdrojem zvuku a umístěním potravy. Krysy, které příležitostně jedí mršinu, takové asociace nemají, takže se snadno naučí novou lekci. To ovšem neznamená, že je potkan chytřejší než kočka. Kočka má vyšší CI (inteligenční kvocient) a existuje mnoho dalších situací, které kočky snadno zvládnou, ale potkani mají větší potíže.

To jednoduše znamená, že kočky se snadněji naučí, co jim může být na lovu užitečné.