Čeleď: muscicapidae vigors, 1825 = mucholapky

Systematika rodiny Flycatcher:

Rod: Antihipes

Rod: Campicoloides=

Rod: Cercotrichas = tugajští slavíci

Druh: Cercotrichas galactotes Temminck, 1820 = tugajský slavík neboli pěnice červená

Rod: Cichladusa=

Rod: Cinclidium=

Rod: Copsychus Wagler, 1827 = Šama-drozdi

Druh: Copsychus malabaricus = Drozd bělozubý Shama Thrush

Rod: Cossypha Vigors, 1825 = Cossifs, neboli pronásledovaní červi

Druh: Cossypha heinrichi Rand, 1955 = rehek angolský

Druh: Cossypha humeralis = rehek bělohrdlý

Rod: Cyanoptila Blyth, 1847 = Modré mucholapky

Druh: Cyanoptila cyanomelana Temminck, 1829 = Mucholapka modrá

Rod: Cyornis Blyth, 1843 = mucholapky Cyornis

Rod: Empidornis=

Rod: Enicurus Temminck, 1822 = Vidlochvost

Druh: Enicurus maculatus Vigors, 1831 = vidlochvost skvrnitý

Druh: Enicurus scouleri Vigors, 1832 = Whiteleg

Rod: Erithacus Cuvier, 1800 = Robins

Druh: Erithacus comadori = červenka černokrká nebo slavík Ryukyu

Druh: Erithacus rubecula Linnaeus, 1758 = Robin, nebo repol, nebo Robin

Rod: Eumyias Cabanis, 1850 = mucholapky azurové

Druh: Eumyias thalassinus Swainson, 1838 = lejsek nebesky modrý nebo lejsek Verditerův

Rod: Ficedula Brisson, 1760 = Muškaři

Druh: Ficedula albicilla Pallas, 1811 = lejsek východní

Druh: Ficedula albicollis Temminck, 1815 = mucholapka Beloneck

Druh: Ficedula hypoleuca Pallas, 1764 = Lejsek strakatý

Druh: Ficedula mugimaki Temminck, 1836 = mucholapka tajga nebo mucholapka mugimaki

Druh: Ficedula narcissina Temminck, 1836 = lejsek japonský

Druh: Ficedula parva Bechstein, 1794 = Muškař malý

Druh: Ficedula ruficauda Swainson, 1838 = lejsek rudoocasý

Druh: Ficedula semitorquata Homeyer, 1885 = mucholapka pololímečková

Druh: Ficedula superciliaris Jerdon, 1840 = mucholapka ultramarínová

Druh: Ficedula tricolor Hodgson, 1845 = mucholapka černomodrá

Druh: Ficedula zanthopygia Hay, 1845 = lejsek žlutohřbetý

Rod: Fraseria = Fraseria

Rod: Humblotia

Rod: Irania Filippi, 1863 = Barnacles

Druh: Irania gutturalis Guerin, 1843 = Barnacle Nightingale

Rod: Larvivora Hodgson, 1837 = Modrí slavíci

Druh: Larvivora akahige Temminck, 1835 = Červenka japonská

Druh: Larvivora cyane Pallas, 1776 = Slavík modrý

Druh: Larvivora sibilans Swinhoe, 1863 = Slavík hvízdavý

Rod: Luscinia Forster, 1817 = Slavíci

Druh: Luscinia brunnea Hodgson, 1837 = slavík indický

Druh: Luscinia calliope Pallas, 1776 = Slavík rudohlavý

Druh: Luscinia cyanura Pallas, 1773 = Bluetail

Druh: Luscinia luscinia Linnaeus, 1758 = Slavík obecný

Druh: Luscinia megarhynchos Brehm, 1831 = Slavík jižní

Druh: Luscinia pectoralis Gould, 1838 = červec černoprsý

Druh: Luscinia phoenicuroides J. E. Šedá & G. R. Gray, 1847 = Hodsonia

Druh: Luscinia svecica Linnaeus, 1758 = modrásek

Rod: Melaeornis = Muchři černí

Druh: Melaeornis fischeri Reichenow, 1884 = mucholapka bělooká

Druh: Melaeornis pammelaina = lejsek černý jihoafrický

Rod: Muscicapa Brisson, 1760 = Opravdoví muškaři

Druh: Muscicapa albicollis Temminck, 1815 = lejsek belonecký

Druh: Muscicapa cyanomelana Temminck, 1828 = Mucholapka modrá

Druh: Muscicapa griseisticta Swinhoe, 1861 = lejsek pestrý

Druh: Muscicapa latirostris Raffles, 1822 = lejsek širokozobý

Druh: Muscicapa narcissina Temminck, 1835 = Lejsek žlutoploutvý

Druh: Muscicapa parva Bechstein, 1793 = Muškař malý

Druh: Muscicapa sibirica Gmelin, 1788 = kosatka sibiřská

Druh: Muscicapa striata Pallas, 1764 = Lejsek šedý

Rod: Muscicapella

Rod: Myioparaus

Rod: Myrmecocichla=

Rod: Namibornis=

Rod: Niltava = Niltava

Druh: Niltava sundara = Niltavský červenobřichý

Rod: Oenanthe Vieillot, 1816 = Kamenki

Druh: Oenanthe albonigra Hume, 1872 = bíločerná pšenice

Druh: Oenanthe bottae Bonaparte, 1854 = pšenice s červeným hrudníkem

Druh: Oenanthe chrysopygia DeFilippi, 1863 = husa zlatá

Druh: Oenanthe deserti Temminck, 1825 = Desert Wheatear

Druh: Oenanthe finschii Heuglin, 1809 = pšenice černokrká nebo pšenice černohřbetá nebo pšenice bělohřbetá

Druh: Oenanthe hispanica Linnaeus, 1758 = pšenice španělská nebo černý strakáč

Druh: Oenanthe isabellina Temminck, 1829

Druh: Oenanthe leucopyga Brehm, 1855 = pšenice běloocasá

Druh: Oenanthe leucura Strickland, 1849 = pšenice černobřichá

Druh: Oenanthe lugens Lichtenstein, 1823 = Pohřební ohřívač

Druh: Oenanthe moesta Lichtenstein, 1823 = pšenice červenozubka

Druh: Oenanthe monacha Temminck, 1825 = jeptiška Wheatear

Druh: Oenanthe oenanthe Linnaeus, 1758 = Wheatear nebo spolucestující

Druh: Oenanthe picata Blyth, 1847 = Černý ohřívač

Druh: Oenanthe pleschanka Lepechin, 1771 = Pleshanka, chased-pleshanka

Druh: Oenanthe xanthoprymna Hemprich et Ehrenberg, 1833 = pšenice zlatoocasá nebo pšenice červenoocasá

Rod: Phoenicurus Forster, 1817 = Redstarts

Druh: Phoenicurus auroreus Pallas, 1776 = rehek sibiřský

Druh: Phoenicurus caeruleocephalus Vigors, 1831 = rehek šedohlavý

Druh: Phoenicurus erythrogastrus Pallas, 1811 = rehek červený

Druh: Phoenicurus erythronotus Eversman, 1841 = Redback redstart nebo redback

Druh: Phoenicurus frontalis Vigors, 1832 = ryzec modročelý

Druh: Phoenicurus fuliginosus Vigors, 1831 = rehek šedý

Druh: Phoenicurus hodgsoni F. Moore, 1854 = Field Redstart

Druh: Phoenicurus leucocephalus Vigors, 1831 = rehek vodní

Druh: Phoenicurus ochruros Gmelin, 1774 = rehek černý

Druh: Phoenicurus phoenicurus Linnaeus, 1758 = rehek obecný nebo lyska

Rod: Pinarornis

Rod: Pogonocichla=

Rod: Saxicola Bechstein, 1802 = Mince

Druh: Saxicola caprata Linnaeus, 1766 = Černá ražba

Druh: Saxicola insignis Gray, 1846 = velká ražba mincí

Druh: Saxicola maura Pallas, 1773 = ražba sibiřských uher

Druh: Saxicola rubetra Linnaeus, 1758 = Máta luční

Druh: Saxicola rubicola Linnaeus, 1766 = ražba černohlavá nebo černohrdlá

Druh: Papoušek Saxicola stejnegeri, 1908 = Orientální mince

Druh: Saxicola torquatus Linnaeus, 1766 = ražba Blackhead

Rod: Sheppardia

Rod: Stiphrornis

Rod: Swynnertonia=

Rod: Tarsiger Hodgson, 1845 = Bluetails

Druh: Tarsiger chrysaeus Hodgson, 1845 = slavík zlatoocasý

Druh: Tarsiger indicus Vieillot, 1817 = Slavík bělobrý

Rod: Thamnolaea

Muškaři - malí ptáci (délka 10-20 cm, váha 8-30 g). Setkat lesy různých typů, méně často v křovinách - některé druhy - v kulturní krajině (zahrady, parky, sídla). Rozšířený pouze ve Starém světě, téměř všude, kromě polárních oblastí a rozlehlých pouští.
Střih je dost těsný. Zobák je krátký nebo středně dlouhý, u kořene široký a obvykle nápadně zploštělý. Hřeben dolní čelisti je jasně vymezen. Na konci zobáku je malý háček. Základy zobáku - peří s podlouhlými tyčinkami, někdy částečně zakrývající široce rozmístěné nozdry. Nozdry jsou nízko posazené, blíže k řezu úst než k hřebenu dolní čelisti. Štětiny jsou zpravidla dobře vyvinuté v koutcích úst. Nohy slabý. Metatarsus je krátký a slabý, na zadní straně pokrytý dvěma velkými šupinami. Prsty jsou tenké, s krátkými drápy.Křídla protáhlá, mírně špičatá. Primární primární 10 - horní část křídla tvoří třetí, čtvrtá a pátá nebo třetí a čtvrtá primární. Ocas 12 kormidelníků, střední délky. U některých druhů jsou však ocasní pera, zejména střední, ostře prodloužená a ocas přesahuje délku křídla 3-5krát. Někdy je na hlavě chomáč podlouhlého peří. Peří vyhlazené, měkké. Opeření čela je rozpletené a směřuje poněkud dopředu. Zbarvení velmi rozmanité: od jednobarevných nahnědlých až po velmi světlé. Mnoho druhů má výraznou sexuální dimorfismus zbarvení, některé druhy ho nemají. Zbarvení kuřat v prvním hnízdním opeření je skvrnité nebo se šupinovitou kresbou.Mláďata na podzim mění svá malá pírka a stávají se podobnými samicím. U řady druhů se samci oblékají do úplného manželského úboru až ve druhém a dokonce třetím roce života a účastní se rozmnožování ve věku kolem jednoho roku. Osud druhů v roce je jeden svlékání: úplné posvatební, ostatní mají částečné nebo úplné předmanželské svlékání.
Část druhů dodržuje okraje a řídké oblasti lesa, jiní vedou tajný život, obývají husté plantáže. Ve vertikální distribuci jděte vysoko - až 4 000 m v Himalájích.Snůšky vajec se nacházejí v květnu a červnu. monogamie- u několika druhů byla popsána fakultativní bigamie: dvě samice hnízdí na místě samce. Zpěv samců je spíše monotónní, někdy zvučný. Některé druhy si staví otevřená, někdy velmi obratně zkroucená hnízda a posilují je ve vidlici větví keře nebo stromu. Jiné druhy hnízdí skrytě: za zaostávající kůrou, v shnilých pařezech, dutinách, ochotně obsazují umělá hnízda. Počet vajíček 4-6, v malých formách až 7-8-9. Vajíčka jsou v některých formách jednobarevná, v jiných jsou pestrá.Obvykle jedna spojka za rok. U většiny druhů inkubují snůšku oba partneři, u několika druhů pouze samice. Inkubace2,5-3 týdny, stejnou dobu zůstávají mláďata v hnízdě. kuřátka oba partneři se živí. Mláďata, která vylétla z hnízda, se krátce potulují s rodiči a poté se mláďata rozpadnou. Mimo období rozmnožování je většina druhů chována samostatně, méně často v malých skupinách. Stěhovaví v mírných zeměpisných šířkách - přilétají poměrně pozdě, odlétají.
živit se převážně hmyz, v menší míře další drobní bezobratlí - někdy požírá bobule. Obvyklý způsob lovu: pták sedí na větvi a při vzletu chytí hmyz. Při nedostatku létajícího hmyzu se živí klováním kořisti na větve, listy na zemi.
V SNS je 14 druhů 2 rodů - 13 druhů hnízdí^[1][2].