Biologové chytili sýkory, jak pojídají netopýry

Skutečnost, že netopýři loví zpěvné ptáky, se pro biology stala známou skutečností. Nedávno se však ukázalo, že v zimě mohou někteří zvláště hladoví (Parus major) snadno pozřít i netopýra trpasličího (Pipistrellus pipistrellus).

Peter Estok a Bjorn Simers z Institutu Maxe Plancka pro ornitologii (Max-Planck-Institut fur Ornithologie) už druhým rokem pozorují příbuznost netopýrů v jeskyni v Maďarsku. V roce 1996 si Estok poprvé všiml, že pták zaútočil na netopýra, který byl téměř čtyřnásobek jeho hmotnosti.

Po 10 letech se s kolegou rozhodli natočit pozorovaný dokument a zároveň na videokazetu. Vydali se na území pohoří Bükk a strávili zde několik dní. Ornitologové díky tomu zaznamenali 18 případů napadení sýkor koňadry na netopýry.

Biologové zjistili, že sýkory koňadry začnou vyhledávat netopýry ihned poté, co skončí jejich hibernace. Někdy sežerou kořist přímo v jeskyni, někdy ji vynesou na nejbližší stromy. Sýkorky tam propíchnou zobákem lebku nešťastného netopýra. "Nikdy je nezabijí předem, až když je začnou jíst," říká Simers, jako by převyprávěl nějaký horor.

Proč se ptáci nebojí své tak velké kořisti?? Faktem je, že netopýři po zimním spánku pomalu přicházejí k rozumu, jejich tělesná teplota je velmi nízká (o něco vyšší než okolní teplota). Z tohoto důvodu se netopýři sotva pohybují, kde je možné bojovat s hbitým ptákem.

Aby vědci ověřili, jak krvežíznivé jsou sýkorky, začali je pravidelně zásobovat potravou. Ukázalo se, že v takových podmínkách se mírně omezil lov netopýrů.

„Tato skutečnost svědčí o tom, že sýkory přecházejí na myší potravu pouze při nedostatku potravy a také že sýkory koňadry jsou velmi vynalézavé,“ dodává Björn v tiskové zprávě institutu.

Dále ornitologové zjišťovali, zda „nízkofrekvenční“ sýkory rozlišují vysoké pištění trpasličích netopýrů. K tomu hráli pomocí malých reproduktorů zvuky, které netopýři vydávají po probuzení ze zimního spánku. Ptáci ochotně létali na falešné pískání.

„U netopýrů jsou tyto zvuky extrémně nízké, maximálně 15 kilohertzů, u sýkor jsou naopak velmi vysoké, dokonce nad hranicí sluchu, která byla u nich dříve zaznamenána. Přesto reagují,“ říká Simers.

Kde se vzalo toto neobvyklé chování?? Je pravděpodobné, že se maďarské sýkory naučily tento trik samy?? Björn se domnívá, že jej převzali od příbuzných, protože zná nejméně čtyři případy, kdy byl takový lov pozorován ve Švédsku a Polsku.

Profesor z Bristolské univerzity Gareth Jones věří, že se to sýkory s největší pravděpodobností naučily samy, „kulturní výměna“ mezi Polskem a Maďarskem je příliš neuvěřitelná. „Nenarazil jsem na žádnou jinou studii, která by zmiňovala hubení přezimovaných netopýrů drobnými ptáky. Vzhledem k tomu, že sýkorky se obvykle živí tvory, jako jsou housenky, je to pro ně velký úspěch,“ dodává.