Louskáčky (elateridae)

klikačky (Elateridae) - brouci vyskytující se po celém světě s výjimkou Antarktidy. Dospělí jedinci většiny druhů vedou otevřený životní styl a drátovci se vyvíjejí v půdě, lesní podestýlce nebo uvnitř shnilého dřeva. Brouci a larvy jsou býložraví. Mnoho druhů brouků závažně poškozuje polní plodiny v larválním stádiu.

Louskáčky (elateridae)


Louskáček brilantní (Selatosomus aeneus)

Etymologie

Vzhledem k obecně jedinečné schopnosti hmyzu skákat a přitom vydávat charakteristické cvaknutí skokového mechanismu, aby se převrátil do své normální polohy, je dán název „klikr“. Vědecký název "Elateridae" pochází z jiných.-řecký. ἐλατήρ, což znamená „řidič“ nebo „vrhač“, který jim byl dán kvůli schopnosti skákat.

Popis

Tělo je dlouhé, na konci zúžené, prothorax je pohyblivý, má výběžek zespodu, který vstupuje do fossa na mezothoraxu. Zadní úhly pronotum akutní, elytra s rýhami. Základna tykadel je umístěna před očima; tykadla se skládají z 11 segmentů; tykadla jsou nitkovitá, pilovitá, korálkovitá nebo hřebenová. Pronotum s více či méně vtaženými zadními úhly. Břicho tvoří pět, zřídka šest břišních sternitů. Nohy všech nohou se skládají z pěti segmentů. Zadní coxae s dobře definovaným femorálním operculem.

Louskáčky (elateridae)


Chalcolepidius limbatus

Zbarvení

Mnohé druhy klikatek jsou hnědé nebo černé, s kovovým leskem a často mají stříbrné nebo šedé chlupy, jiné, častěji tropické druhy, jsou zbarveny do různých dalších tónů červené, žluté, oranžové, zelené, modré a dalších barev popř. mají saténovou barvu. Často mají brouci na elytra a pronotum různé vzory, obvykle sestávající z čar a skvrn různých velikostí, méně často složitých vzorů.

Rozměry

Délka klikových brouků je od 1 do 60 mm.

Šíření

Klikaté brouci se vyskytují po celém světě, s výjimkou Antarktidy, a ve všech nadmořských výškách - až na samé hranice stálých sněhových polí a ledovců. Největší rozmanitost klikatek v rovníkových a rovníkových oblastech.

Louskáčky (elateridae)


Louskáček rudoprsý (Cardiophorus ruficollis)

Místo výskytu

Dospělí potemníci většiny druhů vedou otevřený životní styl, tráví čas na travnaté a dřevité vegetaci, na svých listech či květech nebo se schovávají v různých úkrytech, například v prasklinách kůry, pod kůrou, v mechu, v podestýlce, pod kameny. , v pobřežních na nebo uvnitř rozkládajícího se dřeva. V zemích Střední Ameriky existují druhy (z kmene Pyrophorini) klikatek, které využívají bioluminiscenční záře. Drátovci se vyvíjejí v půdě, lesní půdě nebo uvnitř shnilého dřeva.

Výživa

Brouci a larvy jsou býložraví. Imaga některých druhů se po celý život nekrmí vůbec, jiná podstupují přikrmování, obvykle se živí rostlinnými pletivy, jako jsou například listy. Mezi larvami jsou obligátní predátoři a polyfágové, s převládající masožravostí nebo fytofágií (živí se rostlinami).

Rozvoj

Drátovci mají podlouhlé, 13dílné, válcovité, půlválcové nebo zploštělé tělo, obvykle se silně a rovnoměrně sklerotizovanou slupkou, častěji téměř nahé, méně často hustě pokryté chlupy. Zbarvení od světle žluté po tmavě hnědou. Tělo kukel je protáhlé. Kryty těla jsou mírně chitinizované, bílé, béžové nebo světle žluté. Pronotum na předních a zadních rozích s tenkými výběžky. Břišní tergit 9 s párovými výrůstky nesoucími podél dlouhé srsti nebo chlupu.

Louskáčky (elateridae)


Měděný louskáček na ořechy (Ctenicera cuprea)

Ekonomický význam

Mnoho druhů vážně poškozuje polní plodiny v larválním stádiu.

Louskáčci jsou prastará skupina brouků, zahrnující více než 100 fosilních druhů z různých částí světa, většinou druhohor. Nejstarší paleontologické nálezy pocházejí ze spodní jury. Dosud bylo popsáno přes 10 000 druhů, rozdělených do více než 400 rodů.

Systematika čeledi louskáčkovití (Elateridae):

  • Podčeleď: Agrypninae Candèze, 1857 =
  • Kmen: Agrypnini=
  • Kmen: Anaissini=
  • Kmen: Cleidecostini=
  • Kmen: Drilini Blanchard, 1845 =
  • Kmen: Hemirhipini=
  • Kmen: Monocrepidiini=
  • Kmen: Platycrepidiini=
  • Kmen: Pseudomelanactini=
  • Kmen: Pyrophorini=
  • Kmen: Tetralobini=
  • Podčeleď: Campyloxeninae Costa, 1975 =
  • Rod: Campyloxenus=
  • Podčeleď: Cardiophorinae Candèze, 1860 =
  • Rod: Cardiophorus Eschscholtz, 1829 =
  • Podčeleď: Cebrioninae Latreille, 1802 =
  • Kmen: Aplastini=
  • Kmen: Cebriognathini=
  • Kmen: Cebrionini=
  • Podčeleď: Dendrometrinae Stein & Weise, 1877 (1856) =
  • Kmen: Crepidomenini=
  • Kmen: Ctenicerini=
  • Kmen: Dendrometrin=
  • Kmen: Denticollini=
  • Kmen: Dimini=
  • Kmen: Pleonomini=
  • Kmen: Senodoniini=
  • Podčeleď: Elaterinae Leach, 1815 =
  • Kmen: Adrastini=
  • Kmen: Agriotini=
  • Kmen: Ampedini=
  • Kmen: Dicrepidiini=
  • Kmen: Elaterini=
  • Kmen: Physorhinini=
  • Kmen: Pomachiliini=
  • Podčeleď: Eudicronychinae Girard, 1971 =
  • Rod: Anisomerus
  • Rod: Eudicronychus
  • Rod: Tarsalgus
  • Podčeleď: Hemiopinae Fleutiaux, 1941 =
  • Rod: Exoeolus=
  • Podčeleď: Lissominae Laporte, 1835 =
  • Kmen: Lissomini=
  • Kmen: Oestodini=
  • Kmen: Protelaterini=
  • Podčeleď: Melanotinae Candèze, 1859 =
  • Rod: Ludioschema=
  • Rod: Melanotus Schwarz, 1892 =
  • Rod: Priopus=
  • Rod: Szombatya=
  • Podčeleď: Morostominae Dolin, 2000 =
  • Podčeleď: Negastriinae Nakane & Kishii, 1956 =
  • Kmen: Negastriini=
  • Kmen: Quasimusini=
  • Podčeleď: Oxynopterinae Candèze, 1857 =
  • Podčeleď: Physodactylinae Lacordaire, 1857 =
  • Podčeleď: Pityobiinae Hyslop, 1917 =
  • Rod: Metablax=
  • Podčeleď: Plastocerinae=
  • Podčeleď: Prosterninae Gistel, 1856 =
  • Kmen: Athoini=
  • Kmen: Hypnoidini=
  • Kmen: Oxynopterini=
  • Kmen: Pityobiini=
  • Kmen: Prosternini Gistel, 1856=
  • Podčeleď: Protagrypninae=
  • Podčeleď: Semiotinae Jacobson, 1913 =
  • Rod: Semiotinus=
  • Rod: Semiotus=
  • Podčeleď: Sinopyrophorinae=
  • Podčeleď: Subprotelaterinae Fleutiaux, 1936 =
  • Rod: Subprotelater=
  • Podčeleď: Tetralobinae=
  • Podčeleď: Thylacosterninae Fleutiaux, 1920 =
  • Rod: Balgus
  • Rod: Cussolenis
  • Rod: Lumumbaia
  • Rod: Pterotarsus
  • Rod: Thylacosternus=