Sexuální otisky u ptáků
Kdysi dávno jsme šli na piknik, ale moje žena našla téměř nahé kuřátko. Mysleli si, že je mrtvý: byla mu zima, ale pak se zřejmě zahřál v náručí své ženy a začal se míchat. Odešli od přátel, vrátili se domů, dali toto mládě do hnízda tchyně kanárka: v té době měla vlastní mláďata a vychovala ho.Z mláděte se vyklubal hýl. Nyní však zpívá jako tchýnin kanárek.
Hýli jsou ptáci, kteří se vždy naučí píseň svého otce. Protože na rozdíl od mnoha jiných kuřátek potřebuje sněhulák nejen slyšet, jak jeho otec zpívá, ale také ho vidět, komunikovat s ním. Za normálních podmínek, v přírodě, je otcem mláděte hýl. A jelikož hýla vychovali kanárci, naučil se píseň svého otčíma.
Není na tom nic špatného. Pokud se v kleci objeví samička, bude se hýl chovat podle očekávání, založí rodinu.Pravda, jeho synové budou zpívat kanárskou píseň. A dokonce i vnoučata tohoto hýla budou zpívat stejnou píseň.
To samé dělají i jiní ptáci. Jedná se o zebřičky. Pokud jejich mláďata odchovávají parabronzové pěnkavy, pak kopírují píseň svých rodičů.
Mláďata zebřiček se podobně jako hýli učí zpěvu vychovatelů, i když v jejich blízkosti zní zpěv ptáků jejich vlastního druhu.
Sexuální otisky u ptáků
Hýl obecný (Pyrrhula pyrrhula)
Na rozdíl od hýla však samec zebřičky, který se stal dospělým, bude oslovovat všechny své námluvy ptákům jiného druhu, tomu, kdo ho vychoval, pěnkavkám bronzovým. I když je poblíž samička jeho druhu, která ho vítá pláčem, samec si jí nevšímá. Přibližuje se k bronzovým pěnkavám a ona se mu nejčastěji snaží utéct.
Pokud je samec nucen odchovat potomstvo se samicí vlastního druhu a po pár letech se před ním kromě ní opět objeví pěnkava bronzová, samec se pro ni opět rozhodne, začne se dvořit její.
Sestry tohoto samce budou také považovat samce pěnkav bronzových za nejlepší, pokusí se vybrat místo na bidýlku vedle nich a ne se samci vlastního druhu.
Takové abnormální sexuální chování se vyvíjí jako výsledek imprintingu – nevědomého imprintingu – jedné z nejranějších forem komunikace.
Imprinting má obrovský vliv na chování dospělého zvířete, včetně jeho výběru sexuálního partnera.
Muž se zdá být pro ptáka nejvhodnějším sexuálním partnerem. Samec kavky, vychovaný od raného dětství mužem, se však stává dospělým a ztrácí schopnost zajímat se o své spoluobčany. A když je čas vybrat si nevěstu, postarat se o ni, nakrmit ji na dohazovačce, samec přinese moučné červy tomu, kdo ho vychoval. Člověk přirozeně nechce jíst moučné červy, dokonce si je odmítá vzít do úst a pták se je pak snaží strčit do nosu nebo ucha.
Bez ohledu na to, jak anekdoticky se to může zdát, nyní doma vyrostlo více než dvacet pět druhů ptáků, kteří považují lidi za své snoubence.
K sexuálnímu otiskování u plazů, zebřiček a udubonů dochází poměrně brzy: když tito ptáci ještě sedí v hnízdě. U hýlů, vran, vran se výběr provádí později. Kdo bude jejich sexuálním partnerem, je definitivně určeno dříve, než se stanou dospělými. U některých druhů ptáků abnormální sexuální chování přetrvává po celý život.
