Volavka bílá (egretta alba)

volavka bílá (egretta alba)volavka bílá. Březnová obloha je pokryta šedými, zachmuřenými tvářemi.Hustá stěna rákosin obepíná mělký záliv-kultuk.Suché vybledlé písčité a nažloutlé loňské rákosové listy ve větru matně šustí.

vlhký. Vlhkost proniká všude a spolu se sluncem rychle rozleptává křehký jarní led.

Z roztavené země stoupá pára. Vítr postupně utichá. Snížený hluk z vrbových větví a rákosí. Z dalekých končin se ozývá křik labutí. Černí, s jasně bílými znaky, velcí ptáci se objevují nad vrbovým lesem, který tmavne nedaleko.To jsou kormoráni. Jako jedni z prvních přilétají ze zimovišť a po krátkém odpočinku začnou opravovat stará hnízda, mezi korunami stromů jsou vidět tmavé čepice. Obvykle tiše, bzučí a vydávají chraplavé, skřípavé zvuky.

V dálce se objevily dvě siluety pomalu mávajících ptáků. Odrážející šedomodré jarní oblečení, volavky šedé hladce prolétají. Hejno zelenomodrých se s hlukem řítí kolem. Samice kvákají za běhu a samci, vyzdobení v jarním pářícím oděvu, jim odpovídají jemným melodickým hvizdem. Z nedaleké zátoky se ozve hlasitý zvuk "zhyakane" kačer divoký. Pár hus přelétá přes vzdálené myši s kdákáním. Ptáci si jaro pochvalují, i když vlhké, chladné, větrné, ale vítané. Vzácně se nad vzdáleným rákosím objeví volavka velká, pomalu mávající bílými křídly. Dlouhý krk přeložený napůl. Nohy natažené dozadu. Po dosažení kultuku volavka několikrát rychle mávne křídly, čímž zpomalí let, a plynule sestoupí k okraji ledu poblíž polynyi.Na pár sekund ztuhne, rozhlíží se a poslouchá se vztyčenou hlavou. Když se uklidnil, zaujme normální pózu, ohne krk mírně nakloní hlavu. Na kořeni zobáku malé skvrny žlutozelené kůže. Visící na ramenou "aigrettes" peří speciální struktury, kde jsou vousy od sebe dost daleko a nejsou sepnuté k sobě. Dlouhé stonky peří kmitají při sebemenším pohybu, vlající vousy působí dojmem bílého závoje nebo krajky. Taková krásná volavka je jen na jaře. Toto je její svatební opeření. Když rodinné starosti skončí, volavky línají, tato krásná peříčka vypadnou.

Zvyšování aktivity v hnízdní kolonii.Postupně přicházejí noví obyvatelé. Někdy jsou na jednom stromě vidět hnízda dvou nebo tří nebo i více druhů ptáků. Volavky popelavé a jejich blízcí příbuzní, běloši, si staví svá široká, rozložitá hnízda na silných bočních větvích. Rozpětí křídel ptáků je asi metr. S takovými a takovými křídly se v hustých větvích nemůžete moc otáčet. Je to nejvyšší patro ptačího města. Dole v houštině korun se usazují malé bílé volavky, černé volavky, bochníky. Jejich hnízda jsou menší.

Hluk a hluk v kolonii. Každý pár se snaží zaujmout lepší místo. Ano, a stavebního materiálu je nedostatek. Kdo je drzejší a drzejší, tahá pro sebe větev z hnízda sousedů. Ti jsou pobouřeni.

Ptáci jsou ještě nervóznější, když začnou snášet vejce.

Ale kuřátka zesílila. Drží se větví ostrými drápy, lezou na strom, poznávají své sousedy. Schopnost lézt se nedostaví okamžitě. Někdy se mládě zasekne ve vidličku do větví a mládě tam visí a zemře. Nebo se pod stromořadým chudákem bude dívat velký sumec.

V červnu se život ptačího města začíná vytrácet.Jeho obyvatelé se rozptýlí po mělčinách, ostrovech, rákosinách a potulují se po rozsáhlé deltě Volhy bohaté na potraviny.

V květnu se Volha široce zaplavuje. Z ostrovů zůstaly pouze pobřežní vysočiny. Na zatopených loukách, v mělké vodě se shromažďuje mnoho ryb, aby se třely. Vyrodily se zde tisíce žab, v čisté vodě se potulují myriády pulců.Zde s tuctem kormoránů, seřazených v řadě, rychlým máváním křídel zahání na mělčinu malou rybu. Toulají se se zakřivenými zobáky ponořenými ve vodě, hnědo-bronzovými bochníky, loví larvy brouků a pulce. O kousek dál, jako sekačky na louce, jsou lžíci - jeden mírně před druhým, šikmo vedle sebe, a přitom za čas dělají pohyby hlavou zleva doprava - "pokosit". Bodavé zobáky prohledávají dno a hledají potravu.

A na samém okraji vody volavky zmrzly jako socha.S mírným nakloněním hlavy pozorně sledují procházející potěr, pulce a žáby. Bleskový pohyb dlouhého krku - a v zobáku se malá rybka mihne, chvěje. Volavka ji obratně nadhazuje a chytá ji vždy hlavou napřed. A opět zamrzne v očekávání. Unavená stát na jednom místě pomalu prochází mělkou vodou a hledá novou oběť.