Kavkazský pastevecký pes. Kmenová práce

Kmenová práce s kavkazský pastevecký pes byl vždy větší než u středoasijských. Úspěšné uplatnění kavkazského pasteveckého psa v armádě a národním hospodářství, jakož i blízkost Kavkazu k evropské části Ruska (ve srovnání se Střední Asií) pozitivně ovlivnily rozšíření tohoto cenného psího plemene po celé ČR. země. Takže posuzoval na VI. Všesvazové výstavě služebních psů v září 1930 V. L. Weissman si všímá vysoké třídy.

Na celoněmecké výstavě psů v Norimberku Osoaviakhim předvedl psy ruských plemen a mezi nimi i tři kavkazské ovčáky, z nichž dva byli hodnoceni "Skvělý".

Ve 30. letech se chov služebních psů stal plnohodnotným odvětvím národního hospodářství. Po celé republice se každoročně koná velké množství výstav. Skutečným odrazem té doby byla 1. celogruzínská výstava služebních psů (g. Tiflis, květen 1931), která spolu s dalšími plemeny vystavovala 41 psů plemene kavkazský ovčák. Všechny patřily do oddělení jeslí: eskortní stráže, policejní oddělení, ZGPU atd.P.

Krátce před začátkem 2. světové války se ve městě Tbilisi konala výstava služebních psů, které se zúčastnili psi ovčínských JZD a státních statků. Tato výstava se stala jakousi přehlídkou kavkazského ovčáka.Jeho vítězi se stali slavní kavkazští samci Jamal, Topush a další. Velký zónový šedý Topush způsobil zvláštní obdiv publika. Podobné výstavy v blízkosti přirozeného prostředí kavkazských pasteveckých psů se bohužel již nekonaly.

Světové výstavy psů v Budapešti se na podzim roku 1971 zúčastnili zástupci více než 50 zemí Evropy, Asie a Afriky. Zvýšený zájem vzbudili naši kavkazští pastevečtí psi, kteří byli poprvé předvedeni na světové výstavě. Tři sourozenci: Uran II, Groznyj a Zurna (vlad. školka Ministerstva veřejných služeb RSFSR, g.Moskva) získal nejvyšší známky a titul získaly Uran II a Zurna "Vítěz Maďarsko".

V současné době lze vysledovat výraznou převahu kavkazského ovčáka nad ostatními domácími plemeny služebních psů. Na první celosvazové výstavě domácích plemen v roce 1988 bylo tedy vystaveno 111 kavkazských ovčáků, 37 jihoruských, 37 středoasijských ovčáků a 39 černých teriérů.

Oborové chovatelské stanice a kluby chovu služebních psů věnovaly tomuto plemeni pozornost pro jeho vysoce vyvinuté hlídací vlastnosti. Ostatně i doma hlídají kavkazští pastevečtí psi a zaujímají k tomu nejpříhodnější, vyvýšená místa, z nichž lépe uvidíte dravce nebo cizince. Jakmile kavkazský pastevecký pes zpozoruje pohybující se předmět, třeba i auto, hejno se v naprosté tichosti rozpadne na řetěz a ze všech sil se k němu řítí. Jakmile skupina psů přiběhne k cizinci, někteří z nich ustoupí a zaútočí jen několik jedinců, kteří vetřelce zaženou z chráněného prostoru. Pokud ale cizinec vkročí jen do chráněného území, vrhnou se na něj všichni psi. Tato povaha chování kavkazských pasteveckých psů je diktována vrozeným instinktem.

Díky rozvinutým strážním vlastnostem kavkazských pasteveckých psů se začali dovážet do různých oblastí naší země. Pro toto plemeno byla vytvořena řada chovatelských center. Nová chovatelská centra se často nacházejí tisíce kilometrů od původního stanoviště plemene, v různých klimatických pásmech.

Jedním z těchto center byl Leningrad.

Před válkou bylo v Leningradu velmi málo kavkazských pasteveckých psů. Zpravidla se jednalo o zvířata neznámého původu, různorodého vzhledu. Kavkazští pastevečtí psi byli ve vlastnictví především různých odděleních chovatelských stanic. Takže v Ročence chovatelské sekce krevních psů Městského spolku Leningrad za rok 1929 ve zprávě o XI výstavě 1928 (27/29 -10) posuzoval P. F. Pupyshev popisuje 6 kavkazských pasteveckých psů (4 kabelové a 2 feny) vystavených ve třídách otevřených a štěňat. Všichni psi neznámého původu. Majiteli těchto psů byli vojenský sklad N 54 a "Šrot kolektiv".

Psi před válkou nezanechali v historii plemene žádnou stopu. Po Velké vlastenecké válce začal chov kavkazského pasteveckého psa znovu. Stejně jako před válkou se o kavkazského ovčáka nadále zajímaly oddíly, které toto plemeno využívaly ve strážní službě.

V roce 1949 velký nadšenec do chovu služebních psů O. D.Koshkina provedla první poválečný import kavkazských pasteveckých psů do Leningradu.

V roce 1953 H. H. Černyšov přivezl psy z Gruzie a Ázerbájdžánu pro boudy polovojenských stráží podniků Lensovnarkhoz.Mezi těmito psy byli budoucí chovní plemeníci Gurji, Grom, Groma, Tfan. Všichni tito psi byli jiní.

V Moskvě na Všesvazové zemědělské výstavě v roce 1956 byli vystaveni samci: dlouhosrstý zónově šedý Dato, šedostrakatý Vephia, skvrnitý Chodr a Ogre, zakoupený školkou "rudá hvězda", kde později byla Vepkhia široce používána jako výrobce.

V květnu 1959 Lensovnarkhoz provedl nejvýznamnější import psů z Ázerbájdžánu. Ve stejném roce v Moskvě na Všesvazové výstavě psů v Leningradu byli zakoupeni psi z Gruzie - Bar a Rif, kteří byli zařazeni do dalšího chovu. Reefův syn Rem se později stal vítězem All-Union a šampiónem VDNKh.