Černý teriér: výcvik a kruhový výcvik - dvě strany téže mince
V N 4 pro rok 1996. byly zveřejněny dva dopisy.Filina a N.Borisenková, která nastoluje otázku přípravy výstavy černí teriéři, kteří absolvovali kurz ZKS a další druhy speciálního výcviku. Bylo také vysloveno přání otevřít rubriku na stránkách časopisu "ABC pro začátečníky". Jak správně poznamenala Galina Yatsenko ve svém rozhovoru zveřejněném ve stejném čísle, v naší zemi se jen málokdo může uchýlit ke službám profesionálních psovodů, t.Na. je to velmi drahé, takže každý majitel psa je nucen tuto obtížnou vědu zvládnout sám.
Většina klubů řeší tento problém pořádáním škol psovodů, ve kterých se majitelé psů učí kompetentně předvést své miláčky v kruhu, schopnost zdůraznit všechny své přednosti jak v pohybu, tak v postoji. Dle mého názoru má tento přístup jednu podstatnou nevýhodu. Faktem je, že skupiny pro OKD, ZKS a psovodové školy vedou různí instruktoři a existují jakoby odděleně od sebe. Instruktoři OKD se o osud svých studentů málo starají. Jejich hlavním úkolem je vypracovat obecnou disciplínu, ale rozvoj speciálních dovedností, nemluvě o kroužkování, není součástí jejich úkolu.
O nic lepší to není se třídami v ZKS, KS a dalších disciplínách, které vyžadují, aby psi projevovali agresivitu. V těchto hodinách instruktoři věnují zvýšenou pozornost rozvoji vzteku u psů, často na úkor výdrže a kontroly. Děje se tak pod záminkou rozvoje pracovních vlastností, i když podle mého názoru je praktická hodnota příliš agresivních psů nulová, protože kvůli nedostatku vytrvalosti jsou pro ostatní nebezpečné a vhodné pro držení pouze na řetězu nebo za prázdný plot. Samozřejmě v takových případech musíte na výstavní kariéru zapomenout. Tato situace staví majitele psů před volbu: buď výcvik, nebo výstavy.
Až donedávna někteří majitelé našli cestu ven získáním pracovních diplomů pro "ptačí trh", což jim umožnilo se nejen zúčastnit, ale i využít své mazlíčky v chovu. Síla této praxe se jasně ukázala po zavedení povinného testování chování u dospělých psů na výstavách. Mnoho zvířat, včetně těch s diplomy z výcviku, nebylo schopno takovou zkoušku složit. Někteří psi, kteří úspěšně prošli zkouškou, jsou následně odstraněni z kruhů pro agresivní chování. Dle mého názoru je naléhavě nutné vytvořit jednotný systém výchovy, který zahrnuje jak všeobecný, tak speciální výcvik, podobný IPO, ale více přizpůsobený pro těžké hlídací psy, zejména pro černochy. I když takový systém nebyl oficiálně přijat, každý klub se snaží tento problém vyřešit samostatně.
V našem sdružení začíná práce s majiteli ihned po koupi štěněte. Začínající chovatelé psů dostávají při registraci svého mazlíčka do klubu podrobné pokyny k péči, krmení a výchově čtyřnohého mazlíčka, je jim vysvětleno, jak je snazší zvládnout nevyhnutelné potíže při odchovu, kde se vám dostane kvalifikované veterinární péče, jak a v jakém věku je nejjednodušší vštípit štěně potřebné dovednosti. Na cvičiště jsou tak přiváděna dostatečně odchovaná štěňata s počátečními dovednostmi poslušnosti, což usnadňuje další výcvik ve skupině.
Skupinové lekce probíhají podle programu OKD, jen s tím rozdílem, že řada cvičení je výrazně rozšířena. Například při ukázce zákusu instruktor zkontroluje stav psa, stav srsti, vyšetří samce na kryptorchismus atd.E. zcela napodobuje jednání odborníka před začátkem kroužku. Každý, kdo někdy viděl, kolik času a úsilí takový postup od odborníků vyžaduje, ocení výhody takového cvičení. Poté skupina přistoupí k vypracování příkazu "u".
Toto cvičení má tři kroky. V první fázi se cvičitelé pohybují ve čtverci ve vzdálenosti 2-3 m od sebe, rameno psa je na úrovni kolena majitele, vodítko se prověšuje. Když se pes snaží zatáhnout za vodítko, trenér současně s týmem "u" trhne sebou vodítkem. Poté, co se do práce zapojí všichni psi, přestaňte věnovat pozornost vnějším podnětům, instruktor přejde do druhé fáze, která připomíná podobné cvičení z IPO. Na povel instruktora skupina změní tempo a směr pohybu, cvičitelé si ihned lehnou, posadí své psy, dají je do stojanu. Jak se dovednost vyvíjí, vstupy přicházejí častěji a pestřeji, postupně se zvyšuje zátěž nervové soustavy psa.
Hlavním úkolem druhé etapy rozvoje týmu "u" není pouze dosažení soudržnosti v jednání trenéra a jeho žáka, je velmi důležité zajistit, aby psi prováděli cvik s radostí, proto musí instruktor pečlivě sledovat včasnost a správnost povzbuzování majiteli jejich domácí mazlíčci. Často začínající chovatelé psů a dokonce i někteří instruktoři pod pobídkou psa myslí pouze dávat jí pamlsky. Ve skutečnosti jemný hlas majitele, přátelské pohlazení po kohoutku, upřímná radost z úspěchu jeho mazlíčka znamenají pro psa mnohem víc než kus klobásy nebo sušenky.
Třetí etapa je kompletně věnována výstavnímu výcviku. Trenér se psem se pohybují proti směru hodinových ručiček ve čtverci krokem a klusem, dejte je do stojanu. Instruktor uprostřed náměstí zhodnotí exteriér každého psa a dá majitelům doporučení, jak svého mazlíčka správně předvést, aby vypadal co nejpřínosněji, zdůrazní všechny přednosti a skryje i některé nedostatky.
Do kurzu ZKS a OKD byly přidány některé doplňky. Spolu s rozvojem tradičních dovedností se zavádějí cviky, které psy učí jednat mezi velkými davy lidí, na přeplněných ulicích nebo na výstavách. Například poté, co si pes vyvine dostatečně spolehlivý úchop, trenér posadí psa vedle sebe do středu místa. Vábnička několikrát klidně projde kolem psa, a pokud se pokusí přispěchat, majitel ji trhnutím vodítka a povelem strhne "u". Když se pes naučí klidně reagovat na procházejícího figuranta, ten po několika průchodech provede prudký výpad směrem k majiteli, zatímco cvičitel zavelí "tvář" a gestem vybízí psa, aby uchopil nataženou ruku. Postupně je cvik obtížnější, nejprve se představí několik obžalovaných, kteří střídavě útočí na majitele a psa. Dále jsou ostatní členové skupiny propojeni a zobrazují pouliční dav, ve kterém se skrývají "vetřelci". Být odlišný od "doplňky", obžalovaní používají ochranné prostředky, oblečeni pod běžným oblečením, ale pokud neexistuje žádná skrytá ochrana, můžete je distribuovat "doplňky" tréninkové návleky popř "klobásy" vyvinout úchop, který může odvrátit pozornost psa. Během pohybu mohou účastníci tříd mezi sebou hlasitě mluvit, předávat si různé předměty atd.d. Taková cvičení je nutné střídat s tzv "singl", T.E. když figurant po několika průchodech psem odejde bez útoku. To pomáhá vyhnout se nadměrné agresivitě, rozvíjí dovednost zastavit skutečný útok na majitele a nepředcházet vnímané hrozbě.
Závěrem chci poznamenat, že závěrečné kontroly prováděné na konci kurzu, stejně jako kontroly chování na výstavách, jsou spíše podmíněné, ale nikdy nebyla příležitost ověřit správnost zvolené metodiky v reálných podmínkách. Za celou dobu existence takového školení nebyl jediný "šílený", kteří si přáli dobrovolně navštívit zuby černého teriéra, konkrétně naše chovatelská asociace se na toto plemeno specializuje. Solidní rozměry moderních blackies dokážou ochladit i ty nejžhavější hlavy. S jistotou ale mohu říci, že ani jeden pes, který byl v našem sdružení vycvičen, nebyl na výstavě diskvalifikován pro agresivní chování. Majitelé, kteří přijedou na výstavu poprvé, se velmi rychle přizpůsobí výstavnímu ruchu, sebevědomě a efektivně předvedou své mazlíčky v kruhu.
Takovou praxi samozřejmě nelze považovat za zcela správnou, pravděpodobně má určité nevýhody, proto bych se rád seznámil se zkušenostmi z působení v jiných klubech, abych zjistil názor dalších specialistů na výchovu, výcvik a praktické využití. černých teriérů.
Andrey Romanov, Mr. Vladimír, časopis "Černý teriér" č. 8
