Formování charakteru a chování štěněte dobrmana

Existuje tvrzení, že chování psa a vlka ve stejných podmínkách je stejné. Pes totiž běžně žije v společensky organizovaných „gangech“, „smečkách“, kde všichni jeho členové pokojně koexistují, udržují jednoduché a složité vztahy založené hierarchií. Socializace je tedy osvojení si dovedností přiměřeného vnímání reality, komunikace a schopnosti vstupovat do vztahů se členy stále se rozšiřujícího „gangu“ či „společnosti“ psem. Společnost je zde chápána v širokém slova smyslu jako společenství jedinců žijících společně (rodina) nebo v prostředí (sociální prostředí) a udržujících klidné vztahy.

Socializace, jako proces utváření sociálních vazeb a vztahů, je dvou typů:
A. Mezidruhová (vnitrodruhová) socializace osvojení komunikačních dovedností mezi jedinci stejného druhu, rodu (v tomto případě mezi psy).
B. Nespecifická (mezidruhová) socializace osvojení komunikačních dovedností se zástupci jiných druhů, společenstev. Budeme si povídat o navazování a rozvíjení vztahů, kontaktu mezi člověkem a psem.

Kromě toho musíte pochopit následující pojmy:
jeden. Počáteční socializace osvojení prvních (primitivních) dovedností komunikace s úzkým prostředím ve fázi probuzení vědomí.
2. Sekundární socializace vytvoření složitých vztahů mezi formovanými jedinci.

Období a fáze vývoje, formování charakteru a chování štěněte dobrmana. Fyzický a duševní vývoj budoucího štěněte začíná na buněčné úrovni již v okamžiku početí. Na vývoj psychiky štěněte mají kromě dědičnosti vliv i další faktory, které počínaje prenatálním obdobím i v budoucnu mohou chování psa změnit. Například stres matky během těhotenství může výrazně zvýšit excitabilitu (podrážděnost) u dětí.

Utváření a vývoj charakteru a chování štěněte je progresivní a kontinuální, ale podmíněně lze rozlišit několik důležitých milníků, které nám umožňují rozdělit život štěněte (a mladého psa před pubertou) do odpovídajících charakteristických období ( fáze, fáze). Názory vědců na vymezení časových limitů určitých období se však rozcházely.

Novorozenecké období (infantilní, vegetativní fáze-stadium) 0-14 dní. Chování a reakce štěněte poprvé po narození, veškeré jeho jednání je omezeno pouze potřebou spát, sát, vyprázdnit se, být v teple. Při hledání tepla a bradavky na matčině prsu dělá štěně nestabilní pohyby v kruhu s charakteristickým kolébáním těžké hlavy na křehkém krku a prskáním. Štěňata se v chladné místnosti „shluknou“ a přilnou ke své matce a ve velmi horké místnosti nebo pod topnou lampou se plazí různými směry (pokud nesají mléko). Vzhledem k tomu, že oči a uši jsou stále zavřené a neuroreflexní procesy, které řídí funkce nedostatečně vyvinutých svalů, jsou nedokonalé, je štěně v dnešní době spíše bezmocné. Jeho mozek zatím není schopen „udělat“ více, než je nutné k zajištění základního přežití. Nedochází prakticky k žádnému kontaktu s vnějším světem a veškeré reakce štěněte směřují výhradně k matce. Přirozeně je v tomto období vyloučen i ten nejjednodušší typ školení.

Velmi silný stres, který prožívají štěňata během porodu nebo krátce po něm, může mít v budoucnu škodlivý vliv na chování zvířat, na jejich emoční reakce a způsobit psychosomatické abnormality a poruchy. Na druhou stranu postupně a jemně zaváděné podněty (i nepříjemný chlad, záblesky světla, různé zvuky atd.).P.) může pozitivně ovlivnit životní zkušenosti štěňat - štěňata podrobená takovýmto „testům“ byla ve vývoji výrazně před svými vrstevníky, byla méně podrážděná, projevovala se pohotovější, zaujímala dominantní postavení ve vrhu.

Močení a vyprazdňování v tomto období je možné pouze díky masáži bříška, vnějších genitálií a řitního otvoru štěněte, kterou matka provádí aktivním olizováním.

Teplo, masáž, výživa a spánek jsou téměř vše, co štěňata v prvních 3 týdnech života potřebují. Zpravidla je matka zajišťuje sama, snůšku opouští velmi zřídka a na krátkou dobu.