Historie koně mění myšlenku evoluce

Koně, zebry, osli a kulanové – to vše jsou zástupci rodu koní, kteří přežili dodnes. Vývoj těchto koňovitých byl dlouho považován za dobře pochopený a sloužil jako jasná ilustrace evoluční teorie v akci. Nejnovější objevy mezinárodního týmu vědců nás ale nutí radikálně přehodnotit historii této rodiny.

Obrovské množství savců z čeledi koňovitých obývalo Zemi po mnoho milionů let, včetně doby, kdy se objevil Homo sapiens. Asi před 50 tisíci lety však většina těchto tvorů vymřela - zůstalo jen několik druhů, které patří do jediného rodu koní (Equus).

Vědci z několika zemí zapojených do izolace a následné analýzy genomu starověkých zvířat z fosilií zjistili, že různá místa v teorii evoluce koní jsou velmi slabá a neobstojí ve zkoušce faktů. Práce, kterou provedli na základě australského centra pro starověkou DNA, ukázala, že mnoho představ o vzhledu a vývoji těchto koňovitých by mělo být přehodnoceno.

Během analýzy pozůstatků bylo najednou objeveno několik nových druhů starověkých koní, kteří žili v Evropě a Asii. Mnohé z těchto skupin však existují již tisíce let. Tak se například ukázalo, že kosti fosilního koně nalezené v západní Evropě v jeskyni v kromaňonských jeskyních jsou zcela totožné s jinými pozůstatky nalezenými ve středním Rusku. Překvapivý je fakt, že radiokarbonová analýza ukázala, že tito jedinci nežili jen v různých dobách, ale dělí je 1,5 milionu let!

Navzdory skutečnosti, že kolonialisté, kteří dorazili na americký kontinent, tam koně nenašli, zástupci této zvířecí rodiny kdysi žili na obou stranách Panamské šíje. Již dříve bylo prokázáno, že Severní Ameriku obývali koně hippidioní jednoprstí, kteří se pak usadili na jižní pevnině, kde se vzhledem k dosud neprobádaným údajům značně změnili vzhledu a vytvořili nové poddruhy.

Vědci také museli přehodnotit samotnou existenci několika druhů. Ukázalo se tedy, že horská zebra, která žila před několika staletími v Jižní Africe, je naprosto identická s moderní nížinnou zebrou, s výjimkou růstu (dosáhla výšky 150 centimetrů v kohoutku) a hmotnosti (až 400 kilogramů oproti 300 u moderních jedinců).

"Výsledky ukazují, jak málo víme o schopnosti jednotlivých druhů geneticky se vyvíjet v průběhu času a stanovišť," řekl profesor Alan Cooper, ředitel Australského centra pro starověkou DNA. - "Kvůli tomu jsme se mylně domnívali, že před vyhynutím, ke kterému došlo asi před 50 tisíci lety, byla rozmanitost druhů koní obrovská.".

"Pokud v době nástupu doby ledové nebyla biologická rozmanitost opravdu tak velká, pak samotná myšlenka vyhynutí je špatná - koneckonců zemřelo mnohem méně druhů zvířat," pokračuje profesor.

Pavel Urušev
Zdroj: http://www.pravda.ru/, 20.12.2009