Pravé ropuchy (bufonidae)
Čeleď ropuch je rozšířena po celém světě s výjimkou polárních oblastí a sdružuje asi 650 druhů. Asi 50 druhů australských ropuch obývá různé oblasti, včetně pouštních oblastí Austrálie. Pouštní druhy jsou aktivní pouze ve vlhkém období – některé se třou v úkrytech na březích vodních ploch: dešťové proudy snášejí vajíčka do vody, kde se z nich líhnou pulci. Většina ropuch je zcela bez čelistních zubů. Ze 7 podrodin na území Ruska a sousedních zemí se pouze jedna vyznačuje absencí zubů - samotná ropucha.
Ropucha Dálného východu
Koncové falangy prstů jsou jednoduché, nerozšířené do disků. Příčné výběžky sakrálního obratle jsou válcovité nebo dilatované.
Ropuchy se vyznačují relativně krátkými (ve srovnání s žábami) zadními nohami, díky nimž mohou dělat pouze malé skoky, ne více než 20 cm. Kůže je sušší než žáby. Na kůži je mnoho bradavic. V kůži je mnoho žláz, které vylučují žíravý hlen. Vést noc životní styl, na jeden den se schovávají na různých odlehlých místech: pod kameny, kládami, v trhlinách v půdě. Ve vodě se nacházejí pouze v období rozmnožování, v dubnu až květnu. živit se hmyz, červi, měkkýši, proto je lze považovat za užitečné, zejména v zahradách, kde se hubí slimáci.
Žák oko vodorovně. Příušní žlázy (příušní žlázy) jsou za očima dobře vyvinuté. Kůže tuberkulózní, bradavičnatý. zdivo telata v podobě šňůry.
černá jizva ropucha
Převážná část druhů (asi 250) z podčeledi ropuch pravých patří do rodu Bufo, jehož zástupci společný všechny kontinenty kromě Austrálie.
Ropuchy australské jsou blízce příbuzné s ropuchami pravými. Australské ropuchy - nejprimitivnější druh. Ano, poušť Australská ropucha (Chiroleptes platicephalus) se vyznačuje schopností postavit vnitřní palec předních nohou proti všem ostatním, velkou hlavou, vysoce vyvinutými plovacími blány spojujícími prsty zadních nohou a nevýrazným bubínkem. Horní čelist se zuby. Období na sucho tráví zahrabáváním se v noře, kde se předtím uchovává voda ve velkých podkožních dutinách a v tělní dutině.
Zástupci jihoamerických ropuch, kterých je asi 200 druhů, obývají jih Severní Ameriky, Západní Indii, Střední a Jižní Ameriku. Žijí na stromech, v trávě, na keřích a také vedou semi-vodní životní styl.
Ropucha-ano
Mezi skutečnými ropuchami patří do rodu Bufo asi 250 druhů, které jsou rozšířeny na všech kontinentech kromě Austrálie. V SNS jsou běžnější dva typy. Ropucha obecná dosahující délky 20 cm - Bufo bufo žije v lesních a stepních oblastech a menší ropucha zelená - Bufo viridis se vyskytuje v listnatých lesích a stepích, proniká horami do výšky až 4,5 km a dokonce i v pouští, kde žije převážně v norách hlodavců - k rozmnožování využívá dočasné rezervoáry, zejména v horkých a suchých letech je zřejmě schopen přezimovat. Všechny ropuchy za očima na hřbetní straně hlavy mají velké příušní jedovaté žlázy - příušní žlázy a po celém hřbetu je mnoho malých žláz. Tajemství těchto žláz, dráždících sliznici, nutí dravce, který se ropuchy zmocní, ji vyplivnout. U jihoamerické ropuchy, která dosahuje délky 25 cm, ano - Bufo marinus, je síla jedu tak velká, že pes, který ropuchu uchopí, rychle zemře. Místní používali jed těchto ropuch k výrobě otrávených šípů.
červené ropuchy
Systematika čeledi ropuchy skutečné (Bufonidae):
- Rod: Adenomus=
- Rod: Altiphrynoides=
- Rod: Amazophrynella =
- Rod: Amietophrynus=
- Rod: Anaxyrus Tschudi, 1845 = ropuchy americké
- Druh: Anaxyrus americanus Holbrook, 1836 = ropucha americká
Literatura:
jeden. Klíč k obojživelníkům a plazům fauny SSSR. Studie. příspěvek pro studenty biol. speciality ped. in-tov. M., "Osvícení", 1977. 415 s. s bahnem.- 16 l. bahno.
2. A. M. Oliger. Stručný průvodce obratlovci. Moskva, 1955
3. H. P. Naumov, N. H. Kartašev. Zoologie obratlovců. Podřadní strunatci, bezčelistní, ryby, obojživelníci. Moskva "střední škola", 1979
