skutečné včely, nebo včela (Apidae) - bodavý blanokřídlý velké nebo střední velikosti. Rozšířený po celém světě kromě Antarktidy. Skutečné včely se živí nektarem a pylem a sbírají je z květů. Podle způsobu života existují formy samotářské, sociální a parazitické. Včely jsou hlavními opylovači téměř všech kvetoucích rostlin.
![Pravé včely (apidae) Pravé včely (apidae)]()
Čínská vosková včela
Vzhled
Skutečné včely mají dva páry blanitých křídel. Pronotum s izolovanými ramenními hrbolky. Břicho je krátké nebo protáhlé, nemá jasnou stopku. Tělo je někdy hustě pubescentní (u mužů) a tykadla jsou genikulovitá (u mužů téměř rovná), 12-13-segmentová. Ústní orgány hlodavého typu. Poslední segmenty břicha se promění v bodnutí. První segment zadních končetin je rozšířen a zesílen. Oči jsou velké, nahé, ve vzácných případech pokryté řasinkami.
Charakteristickými rysy skutečných včel jsou proboscis vytvořené z dlouhé spodní čelisti a spodního rtu a rozšířený a zesílený první segment zadních nohou. Nektar sbírá sosák do strumy. Břicho obvykle pokryté chlupy, chlupaté. Na zadních nohách je speciální zařízení ("koš") pro sběr pylu.
Rozměry
Velikosti zástupců čeledi se pohybují od 0,5 do 5 cm.
Šíření
Pravé včely jsou rozšířeny po celém světě, kromě Antarktidy.
![Pravé včely (apidae) Pravé včely (apidae)]()
čmelák polní
Výživa
Skutečné včely se živí nektarem a pylem, sbírají je z květů, často z určitých druhů rostlin.
životní styl
Způsobem života jsou včely samotářské (například Xylocopa), společenské (Bombus a Apis) a parazitické včely. Samice hnízdotvorných druhů sbírají pyl především na chloupcích na zadních nohách. Hnízda se staví v půdě, ve dřevě nebo staví volné stavby. Čmeláci si mohou stavět hnízda například pod suchým listím, mechem, trávou, v myších dírách, v dutých stromech a dalších úkrytech - včely tesařské hnízdí v mrtvém dřevě.
Sociální včely mají různé kasty, s jednou královnou (královnami), která množí, a četnými nereprodukčními dělnicemi, které vykonávají všechny povinnosti péče o hnízdo (skladování medu, krmení larev, udržování mikroklimatu pro vývoj plodu atd.). d.). Kromě toho existují samci (trubci).
Parazitické včely přebírají cizí hnízda, kde se jejich larvy vyvíjejí jako hnízdní paraziti. Některé druhy vedou životní styl za soumraku.
reprodukce
Všechny druhy skutečných včel se vyvíjejí v buňkách díky medové potravě: směsi medu a pylu. Některé druhy včel se živí zvláštním tajemstvím žláz nebo včelím mlékem. Larvy jsou červovité, beznohé, bez očí a neschopné pohybu, vyvíjejí se v samostatné buňce hnízda, do které samice (u samotářských druhů) předem klade potravu po celou dobu vývoje.
![Pravé včely (apidae) Pravé včely (apidae)]()
neonová včelka kukačka
Ekonomický význam
Pravé včely jsou nejen producenty medu, vosku, propolisu a dalších včelích produktů, ale také hlavními opylovači téměř všech kvetoucích rostlin a plodin. Včelí jed se používá ve veterinární medicíně a lékařství.
První rozvinuté a stabilní sociální formy se objevily v rodině nejméně před 87 miliony let a nejsložitější organizace se objevily v kmeni Meliponini před více než 55 miliony let. V současné době se v rodině rozlišuje asi 30 kmenů, 170 rodů, 250 podrodů a více než 5000 druhů.
Systematika rodu pravých včel (Apidae):
- Podčeleď: Apinae Latreille, 1802 =
- Kmen: Ancylini=
- Kmen: Anthophorini=
- Kmen: Apini Latreille, 1802 =
- Rod: Apis Linnaeus, 1758 = Veřejné včely
- Druh: Apis andreniformis F. Smith, 1858 = včelí keř
- Druh: Apis cerana Fabricius, 1798 = Cerana, neboli čínská včela vosková
- Druh: Apis dorsata Fabricius, 1793 = obrovská včela nebo velká indická včela
- Druh: Apis florea Fabricius, 1787 = Florea
- Druh: Apis koschevnikovi Enderlein, 1906 = Kozhevnikovova včela
- Druh: Apis mellifera Linnaeus, 1758 = Včela medonosná
- Druh: Apis nigrocincta Smith, 1860 =
Kmen: Bombini=
Rod: Bombus Latreille, 1802 = Čmeláci
Podrod: Alpigenobombus Skorikov, 1914 =
Podrod: Alpinobombus Skorikov, 1914 =
Podrod: Bombias Robertson, 1903 =
Podrod: Bombus Latreille, 1802 =
Druh: Bombus mastrucatus Gerstaecker, 1869= Čmelák lastura
Druh: Bombus terrestris Linnaeus, 1758 = čmelák zemní
Podrod: Cullumanobombus Vogt, 1911 =
Druh: Bombus cullumanus Kirby, 1802
Druh: Bombus unicus F. Morawitz, 1883 = vzácný čmelák
Podrod: Kallobombus Dalla Torre, 1880 =
Podrod: Megabombus=
Druh: Bombus argillaceus Scopoli, 1763 = čmelák hliněný
Druh: Bombus czerskii Skorikov, 1909 = čmelák čerský
Druh: Bombus hortorum Linnaeus, 1761 = Čmelák zahradní
Podrod: Melanobombus Dalla Torre, 1880 =
Druh: Bombus lapidarius Linnaeus = Čmelák kamenný
Podrod: Mendacibombus Skorikov, 1914 =
Podrod: Orientalibombus Richards, 1929 =
Podrod: Psithyrus Lepeletier, 1832 = čmeláci kukačci
Druh: Bombus barbutellus Kirby, 1802 = čmelák vousatý
Druh: Bombus bellardii Gribodo, 1892 =
Druh: Bombus bohemicus Seidl, 1838 = čmelák kukaččí uvázaný
Druh: Bombus branickii Radoszkowski, 1893 =
Druh: Bombus campestris Panzer, 1801 = čmelák polní kukačka
Druh: Bombus chinensis Dalla Torre, 1890 =
Druh: Bombus citrinus Smith, 1854 =
Druh: Bombus coreanus Yasumatsu, 1934 =
Druh: Bombus cornutus Frison, 1933 =
Druh: Bombus expolitus Tkalcu, 1989 =
Druh: Bombus ferganicus Radoszkowski, 1893 =
Druh: Bombus flavidus Eversmann, 1852 = Čmelák alpský žlutý
Druh: Bombus insularis Franklin, 1913 =
Druh: Bombus monozonus Friese, 1931 =
Druh: Bombus morawitzianus Popov, 1931 =
Druh: Bombus norvegicus Sparre-Schneider, 1918 = norský čmelák kukaččí
Druh: Bombus novus Frison, 1933 =
Druh: Bombus perezi Schulthess, 1886 =
Druh: Bombus quadricolor Lepeletier, 1832 = čmelák kukaččí čtyřbarevný
Druh: Bombus rupestris Fabricius, 1793 = čmelák kamenný čmelák kukačký
Druh: Bombus skorikovi Popov, 1927 =
Druh: Bombus suckleyi Greene, 1860 =
Druh: Bombus sylvestris Lepeletier, 1832 = čmelák lesní
Druh: Bombus tibetanus Morawitz, 1887 =
Druh: Bombus turneri Richards, 1929 =
Druh: Bombus variabilis Cresson, 1872 =
Druh: Bombus vestalis Geoffroy, 1785 = čmelák bělohřbetý
Podrod: Pyrobombus Dalla Torre, 1880 =
Druh: Bombus hypnorum Linnaeus, 1758 = dutý čmelák
Druh: Bombus modestus Eversmann, 1852 = Bumblebee modestus
Podrod: Sibiricobombus Vogt, 1911 =
Podrod: Subterraneobombus Vogt, 1911 =
Druh: Bombus fragrans Pallas, 1771 = čmelák vonný, neboli gigantický
Podrod: Thoracobombus Dalla Torre, 1880 =
Druh: Bombus anachoreta Skorikov, 1914 = Čmelák poustevník
Druh: Bombus armeniacus Radoszkowski, 1877 = čmelák arménský
Druh: Bombus laesus Morawitz, 1875 = čmelák Lesus
Druh: Bombus muscorum Linnaeus, 1758 = mechový čmelák
Druh: Bombus pomorum Panzer, 1805 = Čmelák ovocný
Kmen: Centridini=
Kmen: Ctenoplectrini=
Kmen: Electrapini=
Kmen: Electrobombini=
Kmen: Emphorini=
Kmen: Ericrocidini=
Kmen: Eucerini=
Kmen: Euglossini=
Kmen: Exomalopsini=
Kmen: Isepeolini=
Kmen: Melectini=
Kmen: Melikertini=
Kmen: Meliponini=
Kmen: Osirini=
Kmen: Protepeolini=
Kmen: Rhathymini=
Kmen: Tapinotaspidini=
Kmen: Tetrapediini=
Podčeleď: Meliponinae=
Podčeleď: Nomadinae=
Kmen: Ammobatini=
Kmen: Ammobatoidini=
Kmen: Biastini=
Kmen: Brachynomadini=
Kmen: Caenoprosopidini=
Kmen: Epeolini=
Kmen: Hexepeolini=
Kmen: Holcopasitini=
Kmen: Neolarrini=
Kmen: Nomadini=
Kmen: Townsendiellini=
Podčeleď: Xylocopinae=
Kmen: Allodapini=
Kmen: Boreallodapini=
Kmen: Ceratinini=
Kmen: Manueliini=
Kmen: Xylocopini=
Rod: Xylocopa Latreille, 1802 = Včely tesařské
Podrod: Alloxylocopa=
Podrod: Biluna=
Podrod: Bomboixylocopa=
Podrod: Cirroxylocopa=
Podrod: Copoxyla=
Podrod: Ctenoxylocopa=
Podrod: Dasyxylocopa=
Podrod: Diaxylocopa=
Podrod: Gnathoxylocopa=
Podrod: Koptortosoma=
Podrod: Lestis=
Podrod: Maaiana
Podrod: Mesotricia=
Podrod: Monoxylocopa=
Podrod: Neoxylocopa=
Podrod: Nodula=
Podrod: Notoxylocopa=
Podrod: Nyctomelitta=
Podrod: Platynopoda=
Podrod: Prosopoxylocopa=
Podrod: Proxylocopa=
Podrod: Rhysoxylocopa=
Podrod: Schonnherria=
Podrod: Stenoxylocopa=
Podrod: Xenoxylocopa=
Podrod: Xylocopa Latreille, 1802 =
Druh: Xylocopa valga Gerstaecker, 1872 = Tesař včela
Druh: Xylocopa violacea Linnaeus, 1758 = čmelák tesařský
Podrod: Xylocopoda=
Podrod: Xylocopoides=
Podrod: Xylocopsis=
Podrod: Xylomelissa=
Podrod: Zonohirsuta=
Literatura:
jeden. Mamaev B. M. Školní atlas-identifikátor hmyzu: - M.: Osvícení, 1985
2. vzácný hmyz. S. A. Mirzoyan, I. D. Batiashvili, V. H. Gramma a další.- vyd. S. A. Mirzoyan.-M.: Lesn. průmysl, 1982