Dobrman v poezii

Kategorie Miscellanea

-Den je klidný.
Podřízená osudu,
budu sněžit
A uzavřený.
Jen - sníh, jen - doma:
Město, zima.

černá tečka
Na bílém sněhu
jsem odsouzený k záhubě
Roztavit, běžet.
Pamatuješ si mě,
Pohled z okna shora?

Můj hlas je hlasitý
A špína mých tlap:
Tvůj život je zmačkaný
byl jsem,
Ale ty a já nejsme ve válce,
odpusť mi?

Cesta se tenčí,
Dál je tvůj dvůr,
Ale věřím v Boha
Zatím ve vás.
Oh, ten zvuk je skřípání výtahu!
Dál je vaše výška.

-Život, jako by v něm nikdy nebyl tento pes,
Můj starý život se mi vrátil.
Jen někdy se v noci ve tmě mihne.
Kde límec visel na zdi.

Andrej Medveděv

Celé toto náměstí je stále průhledné, neprobuzené.
Nejsem určen pro tebe a nejsem zamilovaný.
Jste jako jarní alej - světlá, svěží,
Proč tedy duše otupí? Jako nůž.

A vedle tebe věrný, poddaný beze slova a bez znamení,
Věrný a lehký a pes chodí bez vodítka.

Naše touhy a pochybnosti - stín je nejasný.
Jak tichý, překvapivě průhledný den.
Každou minutu jsi starší a já jsem moudřejší.
Na konci uličky mi řekneš: "ahoj, Andrey."

Tak nashledanou, "sbohem".
Jak moc se vám však podobá,
Věrný a lehký a bez vodítka
Pes odchází.

Ale až později,
Vstup do vašeho domova,
Uvědomuji si, kde jsme byli,
V jakém regionu-
V parku neuklizený a zaprášený.
Ne v ráji.

Andrej Medveděv

Kdybych byl dobrman,
nemiloval bych tě,
Byl bych opilý chtíčem,
Nesledoval jsem tě,
Miloval bych někoho jiného.
Mohl bych se nechat svést?
Náhubek, tak hloupý,
A zakřivení těchto nohou?!
Kdybych byl dobrman,
Pes čisté duše,
Vaše chrápání se vznáší z pohovky
Vzal bych si život.
Žít s tebou by bylo zvláštní
A já bych neměl sílu.
Kdybych byl dobrman?
kousla bych tě!
Ale... Jsem nesportovní a děsivý
A vůbec mě to nezajímá.
A sdílím náš život
A jsem šťastný a vážím si jí,
A chrápeme s vámi z pohovky,
A nikoho dalšího nepotřebujeme,
Protože nejsme dobrmani.
My, "rodák", buldoci s vámi.

Andrej Medveděv

Jsem z tebe unavený, jdi pryč.
Pojďme si od sebe odpočinout?
Kolik toho máme za sebou!
A břečka, slunce a vánice.
Jsme obyvatelé různých světů,
Vzájemně se uchováváme v archivech:
Jste ve své síti stop,
A já k těm negativům:
Dobrman na dvoře,
Dobrman na trávě,
Dobrman na koberci,
A (pro památku) s cenami...
A vaše dopisy,
Není to tvoje chyba,
Lhostejně, se sněhem,
Zametá zima.

Andrej Medveděv