Jezevčík: povahové rysy

Jezevčík: povahové rysyco je ona, jezevčík, Proč je toto plemeno tak oblíbené u chovatelů psů po celém světě?? Již v roce 1730 německý lovecký spisovatel Dietzel ve své knize"podzemní lov"psal o daních takto:"Zástupci tohoto plemene jsou hodni lásky pro svou věrnost a něhu - kromě toho jsou velmi chytří a snadno se trénují. Uvnitř jsou poslušní a extrémně čistotní. Vždy si vybírají nejpohodlnější a nejteplejší místa v domě. Na nádvoří horlivě a zlomyslně vykonávají strážní službu... Jezevčík se bezohledně řítí na psy, kteří výrazně převyšují velikostí a silou".

Zásluhy jezevčíka jako loveckého psa sepsal v roce 1746 velký znalec lovu Debel v knize "Praktický lov": "Mezi všemi dosud popsanými psy je tento nejmenší a vyznačuje se nebojácností, kterou jezevčík ukazuje pod zemí ve zvířecí noře, její chodby, které jsou často tak úzké, že je těžké jimi proniknout - psi vykazují takovou obratnost že je těžké odhalit u někoho víc".

Slavný německý zoolog. E. Brem poznamenal následující: "Taxi jsou chytří, chápaví, věrní svému pánovi, mají příjemnou veselou povahu, jsou velmi ostražití, jen stěží se nechají svést cizím člověkem". Nápis na znaku německého klubu Tekel zní: "Se sebeúctou, se silným charakterem, a proto vyvolávající takové sympatie".

Moderní chovatelé psů oceňují u jezevčíka také silnou povahu, výraznou osobnost, vysokou inteligenci a statečné srdce. Jezevčice je životaschopná a vytrvalá, má dobré zdraví a stabilní nervový systém, charakteristický pro psy silného typu konstituce. Žádný pes neprojevuje tolik nezávislosti a vynalézavosti jako jezevčík. Existuje však i názor, že jezevčík je někdy zlobivý a tvrdohlavý. Je na tom něco pravdy, ale to je způsobeno jeho loveckými vlastnostmi. Koneckonců, když jezevčík bojuje v díře se zvířetem, které ho předčí velikostí, ne o život, ale o smrt, měl by spoléhat více na svou vynalézavost a vynalézavost než na fyzickou sílu - měl by se rozhodovat okamžitě a nespoléhat na příkaz majitele. Proto není divu, že jezevčík v každodenním životě může vykazovat, jak se nám zdá, přílišnou nezávislost a mazanost. S vykonáním příkazu nespěchá, pokud si není jistá jeho potřebou, ale nepochybně poslechne, pokud se její názor shoduje s názorem majitele. Proto dobrý inteligentní majitel, kterému se podařilo navázat se svým psem kontakt založený na lásce, důvěře a vzájemném respektu, má jezevčíka vždy poslušného, ​​vstřícného a vnímavého.

Jezevčice je ve svém jednání logická a důsledná, nemá komplexy, chová se klidně a sebevědomě, vyjádřený smysl pro důstojnost jí nedovoluje služebnost. Jezevčík neodpouští nedbalé a hrubé zacházení, stává se tvrdohlavým a neposlušným, jedná ze zášti, byť jen proto, aby prosadil svou osobnost a důstojnost. Nezapomeňte - daň vyžaduje uctivý přístup k sobě, jednáte s člověkem.

Známý ruský vědec, lovec a kynolog L. Sabaneev napsal:"Jezevčíci jsou obecně velmi chytří, chápaví, poslušní, k majiteli velmi přítulní, až poněkud otravní, ale vyžadují laskavé zacházení a nelze u nich sáhnout k přísným opatřením, jsou tvrdohlaví, pomstychtiví, hrdí a nedočkaví. Jsou velmi čistotní, citliví a vhodnější do domu než ostatní domácí psi. Jezevčíci, kteří mají vynikající sluch, slyší sebemenší šelest - je to vynikající hlídač, který nikdy nevyvolá zbytečný nebo předčasný poplach, jako neklidní špici a různí teriéři".

Jezevčíky respektují i ​​příbuzní v psím kmeni - vážnost jejích úmyslů ani mezi velkými psy nenechává pochyby o rozhodnosti jejich provedení. Mezi psy získává jezevčík svou autoritu seriózní povahou.Jezevčíci jsou velmi zvídaví, neustále studují vše kolem, milují procházky a loví smysl svého života. I ti psi, kteří nikdy nebyli na lovu, pravidelně uplatňují svůj lovecký pud vyhrabáváním nor hlodavců při pravidelných procházkách nebo na chatě.

V dnešní době, zejména ve městech, jsou jezevčíci častěji chováni jako domácí dekorativní psi, nebo, jak se dnes běžně říká, psi společníci. Klidný a vyrovnaný, ale zároveň energický, živý a hravý jezevčík přináší radost jak svobodným lidem, tak členům velké rodiny. Obvykle si pro sebe vybírá jednoho majitele, ale její láska a náklonnost se vztahuje na všechny členy rodiny - dětem dělá skvělou společnost při hraní a zábavě.

Jezevčíci mají dobře vyvinutý hlídací instinkt, chrání dům, majitele a jeho věci. Malý vzrůst jezevčíka překvapivě neodpovídá jejímu hlasitému a mohutnému hlasu. Štěkot jezevčíka za zavřenými dveřmi může zastavit vetřelce, který je chce otevřít bez vědomí majitele a který nemá tušení o velikosti hlídače.

I přes své krátké nohy vás jezevčík může doprovázet kdekoli, i na těch nejvzdálenějších přechodech je to neúnavný společník, který vydrží velkou fyzickou námahu. Mnoho jezevčíků je navíc výborných plavců a po určitém výcviku se výborně věnuje vodnímu lovu, přivádí mrtvé nebo zraněné zvíře k smrti.

V domě je jezevčík hostitelkou - vždy zná všechny domácí práce, ví, kdo co dělá. Vybírá si pro sebe ty nejpohodlnější a nejteplejší kouty – ráda spí zabalená v dece. Jezevčíci milují pohodlí, často se majiteli dostanou na ruce nebo na kolena, nebo dokonce na krk, promění se v obojek a svěsí hlavu na jedno rameno majitele a zadní nohy na druhé. Jsou to velmi přítulní, přítulní a jemní psi, ale zároveň vytrvalí a vytrvalí při dosahování svého cíle.

"Jezevčík". A.A.Orlová-Šilnikovová