Čáp černý (ciconia nigra)

Areál čápa černého. Pyrenejský poloostrov (Alemtejo v Portugalsku, jih Španělska), severní Německo, jih. Švédsko, Polsko, Maďarsko, Československo, Jugoslávie, Bulharsko, Rumunsko, Albánie, v SSSR v pobaltských státech, na východ, do cca 60° s. š. w., u Leningradu, Vologdy a Kirova na sever - v Asii v Malé Asii, Íránu, Střední Asii, Sibiři, severozápadním Mongolsku a Číně (pohoří sev. Zhili, pravděpodobně do Sichuanu), na východ do Primorye a Sachalin.

Severní hranice na Sibiři na východním svahu Uralu na řece. Lozva dosahuje 61° s.w., poté klesá na jih do oblasti Narymsky, na sever do Tomska, prochází po Yenisei k ústí Kamenné Tungusky. V Jakutsku se hranice zvedá na sever - pták hnízdí v povodí Vilyui, u Jakutska a v povodí Aldan (Ivanov, 1929). Na východě hranice klesá k jihu a pravděpodobně dosahuje až k ústí Amuru. Plemena v Primorye a Sachalin. Existují náznaky hnízdění čápa černého v jižní Africe (Grote, 1932), ale to je ještě potřeba potvrdit.

Na jih od vyznačené hranice je rozšíření čápa černého v Unii nerovnoměrné. Hnízdí v horských a lesních oblastech, ve stepních oblastech chybí nebo se v nich vyskytuje pouze při migraci. Na jih proniká za hnízděním do Podolí, nepochybně v oblastech Kyjeva, západní části Charkova, v Kursku, Voroněži, severní části Rjazaně, pravděpodobně v Saratovské oblasti., jistě v Uljanovsku, Kujbyševu a v Bashkirii (Sushkin, 1897).

Čáp černý navíc pravděpodobně hnízdí v horách Krymského poloostrova, hojně obývá nížiny a horské oblasti severu. Kavkaz a Zakavkazsko. V asijské části Unie pravděpodobně hnízdí v rezervaci Badkhyz (oblast výběžků Paropamiz), určitě hnízdí v pohoří Kugi-tanga, v Tádžikistánu, v Kyrgyzstánu, ojediněle v Tarbagatai, ve střední, jižní a dolní části jihovýchodního Altaje (Sushkin, 1938). Na západ od Altaje hnízdí ptáci v okolí Barnaulu, ale dále v západosibiřských stepích je hnízdění vzácností. V minulosti, dokud nebyly vyhlazeny lesy, hnízdili čápi mezi Orskem a Čkalovem a u Aktyubinska, mezi Verchneuralskem a St. Nižněozernoj (Zarudnyj, 1888).

V jižní části Unie tak zůstává obrovský prostor neobydlený čápem černým. Táhne se od Moldavské SSR a celého východního pobřeží Kaspického moře přes pouště Turkmenistánu, Uzbekistánu a Kazachstánu až po Tarbagatai a Altaj na východ a do Aktobe a Orska na sever.

Čápi černí hnízdící v Evropě zimují v Africe, hlavně na jihu a jihovýchodě, méně často na západě od Senegambie po Angolu. Čápi ze západní Asie zimují v severní a střední Indii, východní sibiřští v Číně, na dolním toku řeky Yanjie, ve Fuzhou, v jihovýchodním Yunnanu. Severočínští (Zhili) a západní čínští (Sichuan) čápi jsou zjevně přisedlí. Lety čápů černých jsou známy v Anglii, Francii, Norsku, Finsku, Belgii, Holandsku, Švýcarsku z ostrova Madeira az Japonska.

Povaha pobytu. Čáp černý je stěhovavý pták hnízdící v SSSR. Na severní hranici areálu rozšíření létá jen místy. Termíny. Přílet do Evropy je v průměru o dva týdny později než přílet čápa bílého. Do Německa přilétá čáp černý mezi koncem března a začátkem dubna, odlétá v polovině srpna a v září. V SSSR se pokročilí čápi černí často objevují na jaře, i když sníh neroztál a vodní plochy nejsou zcela bez ledu. Celkový přílet začíná týden, někdy dva po objevení se pokročilých ptáků a trvá dlouhou dobu, obvykle končí koncem května, výjimečně i v polovině června. Pozdně létající ptáci jsou pravděpodobně jednotlivé nebo nejsevernější populace. Časný příjezd na jih. V Lankaranu byli první čápi pozorováni mezi 26. únorem a 20. březnem;. Okres Aresh (Satunin, 1907). K úplnému příletu ptáků do Zakavkazska dochází později v polovině dubna a čápi byli poblíž Tbilisi zaznamenáni až 27. dubna (Radde, 1885). V dubnu čápi létají i do oblastí nacházejících se severně od. U Novorossijska pozoroval Ptušenko čápa černého 11. dubna, u Taganrogu proběhl celkový průchod 16. dubna. V okolí Pavlogradu na dolním toku Dněpru byl let slaven 11. dubna (Walch, 1899). V polovině dubna se čápi objevují v Besarábii. V různých datech v dubnu přilétají čápi černí do mnoha dalších oblastí evropské části SSSR.

V asijské části Unie je jarní přílet značně rozšířen a na některých místech se vyskytuje velmi pozdě. Na konci dubna se ptáci objevují na západním okraji Altaje, ale na Altaji samotném a v Mongolsku mnohem později. V horách ve výšce 2000 m nad mořem poblíž jezera Kara-gel bylo hejno poprvé zaznamenáno až 5. června (Sushkin, 1938). Brzy - v druhé polovině března - se v Primorye objevují čápi černí.

Podzimní odlet začíná poměrně brzy, místy za vysokých teplot, někdy až na samém začátku srpna a vleče se až do pozdního podzimu. Stejně jako na jaře však dochází k hromadnému pohybu v kratším časovém horizontu. Na Amuru, poněkud severně od ústí Ussuri, byla malá stěhovavá hejna čápů černých zaznamenána 13. září a naposledy poblíž ústí Sungari 15. září (Maak, 1859). Na západním Altaji odlétají ptáci asi v polovině září (13. září, Sushkin, 1938). Ve Střední Asii se během podzimního tahu čápi černí zdržují dlouho. Během září a října čápi černí pravidelně prolétají severním Kavkazem. Podle Menzbiera (1918) čápi černí částečně přezimují v Zakavkazsku, což je opět třeba považovat za vzácnou výjimku.

Během tahů čápi černí létají v malých hejnech nebo rodinách, méně často je lze pozorovat samostatně. V některých případech tvoří ptáci velká stěhovavá hejna o počtu až 50 jedinců. Ptáci létají buď, přidržují se určitého směru, pak začnou stoupat letem popisovat kruhy a stoupají výš a výš do vzduchu. Stěhující se čápy lze obvykle pozorovat během dne, ale pravděpodobně létají v noci a neprozrazují, jako ostatní ptáci, křik své přítomnosti. Občas se jedinci tohoto druhu zařadí do stěhovavých hejn čápů bílých, častěji se však pobytu v blízkosti větších bílých příbuzných jednoznačně vyhýbají.

Biotop. Hnízdění – vzhledem k širokému rozšíření – různorodé. Předpokladem pro hnízdění druhu je kombinace starých lesů, nebo alespoň samostatně stojících velkých stromů či skal, s přítomností blízkých močálů rozmanité přírody, otevřených břehů řek a jezer. Za těchto podmínek čápi černí obývají nížiny i hory. V Zakavkazsku čápi černí v období hnízdění jasně tíhnou k vlhkým nížinným lesům, ale hnízdí i dost vysoko v horách, kde je jejich populační hustota nižší. V oblasti Soči hnízdí ptáci v dolním pásu hor (Kudashev, 1916), na východě. Adzharia do 1800 m nad mořem (Satunin, 1913), obývající listnaté lesy pokrývající horské svahy. V hornaté Arménii hnízdní oblast čápa stoupá do nadmořské výšky více než 1000 m. Vzácné ptačí páry hnízdí v bukových lesích na strmých, vlhkých (severních) svazích hor Delizhanské soutěsky v oblasti. Kirovakan. Ve středním Zakavkazsku (okres Ismailinsky) čápi hnízdí také dost vysoko v horských dolinách oplývajících řekami a prameny. Na západním pobřeží Kaspického moře mezi ústím Kury a íránskou hranicí hnízdí čápi černí v omezeném počtu v hustých lesích podél nižších svahů Talyshe. Většina ptáků se zde rozmnožuje v kulturní krajině Lankaranské nížiny. Oblíbeným hnízdištěm tohoto druhu jsou malé lesíky, kusy starého lesa roztroušené mezi rýžovými poli nebo jednotlivé obří stromy rostoucí ve volné krajině.

Na severním Kavkaze je hnízdní biotop zřejmě podobný biotopům na středním a západním Zakavkaze, t.E. je starý listnatý les pokrývající svahy hor. Zde podle Boehmeho (1926) v období rozmnožování čápi pronikají do hor až do nadmořské výšky 1200-1500 m. V rámci Turkmenistánu, Tádžikistánu a Kyrgyzstánu jsou podle řady autorů hnízdním biotopem čápů černých skutečné hory. V hřbetu Kugitang v Turkmenistánu čápi stále hnízdí v relativně nízkém bezlesém podhůří - v jižním Kyrgyzstánu na břehu jezera Sary-Chilek již v nadmořské výšce 1925 m. nad mořem, ve skalách porostlých smíšeným lesem s výraznou převahou jehličnanů. Ještě výše (až do výšky 2000-2200 m) hnízdí čápi na jezeře Iskander-Kul v pohoří Gissar. Na Altaji mezi 1750-1800 m podél okraje tajgy (Sushkin, 1938). Na jižním břehu jezera Marka-Kul bylo nalezeno hnízdo v kulturní krajině na stromě mezi posekaným polem (Polyakov, 1913). U moře hnízdí ptáci na různých horských stanovištích. Podle Shulpina (1936) v horské tajze, na horních tocích řek, přiléhající k místům, kde jsou paseky roztroušené mezi lesy nebo otevřené bažiny poblíž řek, obývají horské černé lesy a husté smrkové lesy.

Trochu jiný charakter hnízdění v rovinatém a severnějším pásu Unie. V rovinaté části Baškirské autonomní sovětské socialistické republiky hnízdí ptáci v listnatých lesích (uremy), které vyrostly podél nízkých břehů řek a jsou při velké vodě zaplavovány. v oblasti Ťumeň. hnízdní biotop - smíšené lesy podél údolí řek. V okrese Tara v Omské oblasti. - jehličnaté lesy (Ušakov, 1913), v Minské oblasti. - divoké oblasti lesa mezi bažinami (Shnitnikov, 1913).

Místa krmení čápa černého jsou různorodá a v různých částech Unie se mění. V Zakavkazsku jsou rýžová pole (bidgers), vlhké louky a bažiny na březích jezer oblíbenými místy, kde ptáci získávají potravu. Čápi se nevyhýbají lesním nádržím - rokím a malým potůčkům, jejichž břehy jsou skryty lesními houštinami. V horských oblastech Střední Asie se čápi živí podél břehů řek a vlhkých luk poblíž horských jezer, ve středním a severním pásu navštěvují různé bažiny, v Primorye - vlhké louky, bažiny, břehy jezer a kosy řek. Na Altaji otevřené plochy s bažinatými loukami a nádržemi se stojatou nebo tiše tekoucí vodou.

V některých případech jsou hnízdní a krmné biotopy od sebe vzdáleny 5-10 km. Obecně lze říci, že čápi černí hnízdí a krmí se v odlehlých oblastech, které člověk jen zřídka navštěvuje. Výjimkou z tohoto pravidla je Zakavkaz, kde se čápi černí nejen živí v kulturní krajině, ale také hnízdí v bezprostřední blízkosti obydlí, příležitostně i v těch nejázerbájdžánských vesnicích.