Čáp bílý (ciconia ciconia)
Na vrcholu uschlého dubu stojícího za zahradou trůnilo staré dřevěné kolo dlouho používaného vozíku. Bezpečně drží objemné čapí hnízdo. Již deset let po sobě se zde chová stejný ptačí pár. čápi bílí zvyklí na lidi vědí, že je neurazí, pomohou se usadit.
Od chvíle, kdy se manželé vrátili z dlouhých toulek, uplynul měsíc a půl. A teď, po celém měsíci inkubace, praskla skořápka posledního vajíčka a objevila se mokrá, překvapená hlava. Hlasité a ostré prasknutí nad hlavou ho přimělo, aby se ve strachu schoulil ke skořápce. Tento čáp praskne zobákem, sklopí ho dolů a hodí hlavu dozadu, krčí se na dlouhých nohách. Setká se tedy a pozdraví svého manžela, který přiletěl do hnízda.
Čáp bílý (Ciconia ciconia)
Brždění širokými křídly, předsunuté červené nohy po kotníky, čáp opatrně sedí na okraji hnízda. V dlouhém zobáku drží kus novin. Zatímco jsou čapí děti malé, tatínek Sohota jim kromě chutného jídla nosí různé dárky: větvičky, suchý kousek sena a dokonce i natrhané noviny. Pravá rodina samozřejmě neumí číst, noviny se používají jako podestýlka.Když poryv větru sfoukne papír z hnízda, pes-hosteska Družokzlo ho kousne a roztrhá a vítězně ho odnese do své boudy.
Musím říci, že pes při každé příležitosti obtěžuje ptáky. Hlavním důvodem nepřátelství je hlasité, valivé praskání zobáky, které výrazně narušuje spánek psa během dne ve stodole pod dubem.
Čáp spěchá a nevšímá si psa.Před setměním musí pták udělat ještě několik rally na suchou trávu.Nadcházející noc bude podle všeho chladná a pro mláďata je potřeba čerstvá, suchá podestýlka.
Čápi, stejně jako ostatní ptáci a zvířata žijící v přírodě, vědí předem, jaké bude počasí za den, nebo dokonce za pár. Proto jsou vždy připraveni na chlad, horko, silný vítr, silný déšť.
První týden rodiče čápy krmí drobnou a pestrou potravou. Jedná se o chycený hmyz, malé žáby, ryby, trsy jemných řas. To vše čápi polykají lovem dlouhého jícnu jako v pytli. Potrava je poté regurgitována na podnos s hnízdem v malé hromádce. Okamžitě se kuřátka naučí žáby správně jíst, obratně je pohazovat a polykat tak, aby děti měly před očima.Hlavní je spolknout vše od hlavy, jinak se můžete udusit.
Malý čáp se tyto jednoduché lekce naučil rychleji než ostatní. Také si uvědomil, že se musíte co nejrychleji doplazit ke hromadě jídla – dostane víc. Včera se ale pohyboval příliš rychle a tak blízko, že byl posetý žábami a rybami.
Když vyšel měsíc, čapí rodinka spala. Čápi brzy usínají, aby si během krátkých letních nocí pořádně odpočinuli. Brzy ráno, ještě za soumraku, odlétá jeden z rodičů na lov. Teprve po měsíci mláďata zůstanou sama, ale zatím je u nich neustále ve službě čáp nebo čáp a střídavě létají za potravou.
Pod teplým matčiným křídlem, stočeni do malých klubíček, čápi sladce spali. Není to tak dávno, co je probudili dva velcí vybíraví májoví brouci, kteří se silným hučením omylem vletěli do hnízda. Mláďata se plazila pod křídlem a se strachem sledovala, jak brouci jedí zelené listy větve, kterou přinesl daymaist. Čáp chvíli počkal a kloval je, což ukázalo, že brouci jsou docela jedlí.
Se starostlivými rodiči čápi rychle a vesele rostou. Ve všem kopírují dospělé - snaží se stát na jedné noze, česat si peří, dovedně práskat zobákem, rychle spolknout všechno jídlo. Už zůstali sami. Čáp s čápem loví celé dny, nenasytná mláďata vyžadují každým dnem více a více potravy.
Jsou horké dny. Na nebi ani mráček. Čápi někdy otevírají zobáky, často dýchají. Rodiče dělají stín s křídly, ale to moc nepomůže. Pak čáp letí dolů na dvůr. Stojí zde velký žlab pro drůbež. Shýbá se a pije vodu, pokaždé zvedne hlavu, jako to dělají slepice a husy. U hnízda se tato studená voda nalévá na čápy. Rozveselili, roztáhli křídla, praskali zobáky. Rozstříknuté kapky sletí dolů, dotknou se spícího Druzhoka. Pes otevře oči, překvapeně se podívá na oblohu bez mráčku, ale aniž by cokoli pochopil, znovu usnul.
