Samec kolibříka zpívá ocasem milostné písně
Během námluvního tance samec vyvine rychlost letu až 20 m/s, což způsobí, že jeho ocasní pera unisono vibrují a vydávají charakteristický zvuk. Tento zvuk je pro každý druh jedinečný a slouží jako znamení, podle kterého si samice vybírá svého kavalíra.
Při péči o samici a samečci kolibříků předvádějí zvláštní vzdušný tanec: stoupají do vzduchu do výšky až 40 metrů a odtud se řítí do střemhlavého letu - zatímco můžete slyšet vysoké pískání, pískání nebo trylek. Ale ptáci "zpívají" ne hlasivkami, ale ocasními pery.
maličký kolibřík (Colibri thalassinus)
Mnozí však „hvízdají“ v letu svým peřím: to lze slyšet i u obyčejných, kteří prchají před . Nejhlasitěji „zpívají“ pouze kolibříci. Samec Calypte Anna (Calypte anna) například vyvine rychlost až 20 m/s a zvuk, který současně vydává, lze přirovnat k pištění pěkně vyděšeného .
Výzkumníci vzali ocasní peří kolibříka a umístili je do aerodynamického tunelu. Při malém proudění vzduchu peříčka nijak neprojevovala své zvukové kvality. Ale při rychlosti větru 7-20 m / s začalo ocasní pero rytmicky vibrovat, což bylo příčinou charakteristického zvuku. Během námluvního tance samec kolibříka, který získal potřebnou rychlost při střemhlavém letu, rychle otevře ocas a pod proudem vzduchu vystaví ocasní pera na maximum. Je zvláštní, že tato peří kolibříka jsou takříkajíc vzájemně sladěna: vibrace z jednoho peříčka přecházejí na druhé a v důsledku toho se hlasitost zvuku zvýší o 12 decibelů. Výsledná píseň zní hlasitěji, než kdyby obě pírka vibrovala nezávisle na sobě.
Jsou těžší případy. Například kolibřík Allenův (Selasphorus sasin) má dvě sady peří, každá s jiným tónem. Samci tohoto druhu svou dvoutónovou píseň dále komplikují trylkováním křídly, než se ponoří do ponoru. Zvukové vlastnosti ocasu kolibříka jsou ovlivněny velikostí a hmotností ptáka a také tuhostí peří. Každý druh (a ve studii bylo použito peří 14 ) má svůj charakteristický zvuk, ale v rámci každého druhu se mohou písně různých samců lišit. Vlastně právě na takové rozdíly se žena dívá při výběru ženicha.
Čím zručnější je samec letcem, čím větší rychlost a letovou manévrovatelnost má, tím lépe zní jeho „píseň“ a tím je pro samičku atraktivnější. Zvuk vydávaný opeřením ocasu příměji a spolehlivěji charakterizuje ctnosti samce než obvyklá píseň. Nelze ale vyloučit, že pro samice taková píseň znamená něco jiného než pouhou zprávu o letovém výkonu. Podle vědců zpívají rajky žijící na Nové Guineji mezi ptáky stejné písně o páření. Jedinečná rozmanitost aerodynamických písní mezi kolibříky je výsledkem sexuálního výběru, díky kterému samci po tisíce a tisíce let vynikají v této jedinečné technice svádění.
Kirill Stasevič