Španělští delfíni mají větší pravděpodobnost, že dostanou žaludeční vředy kvůli parazitickým červům
Počet případů otevřeného žaludečního vředu způsobeného parazitickými červy rodu Anisakis u několika druhů delfínů u atlantického pobřeží Španělska v letech 2017–2018 ve srovnání s lety 1991–1996 výrazně vzrostl. Je pravděpodobné, že se počet těchto červů zvýšil, ale je také možné, že celkové zhoršení podmínek stanoviště způsobilo, že kytovci jsou zranitelnější.
Škrkavky rodu Anisakis a blízce příbuzné druhy parazitují na mořských živočichech. Jejich larvy línají v různých, ale i chobotnicích a dalších bezobratlých. Požírají je kytovci a anisaki nadále línají v jejich žaludcích: z larválního stádia L3 se přesunou do L4 (poslední mladistvé stádium) a poté pohlavně dospějí a rozmnožují se. Červi se přichytí na stěny žaludku, což často způsobuje tvorbu vředů a granulomatózní tkáně. V některých případech je možná peritonitida a smrt hostitelského zvířete.
Anisakis postihuje i lidi. Jakmile se jejich larvy dostanou do trávicího systému, mohou způsobit alergické reakce, i když jsou mrtvé. Živí červi mohou dělat otvory ve stěnách gastrointestinálního traktu a migrovat do břišní dutiny, což vede k vážným negativním zdravotním následkům. Proto stojí za to podrobněji prostudovat distribuci anisakis mezi mořskými živočichy, abychom pochopili, jaká rizika pro člověka představuje.
Vědci z několika španělských výzkumných institucí pod vedením Claudie Pons Bordas z univerzity ve Valencii zhodnotili šíření žaludečních vředů způsobených červy rodu Anisakis u kytovců, kteří se v letech 2017 až 2018 vyplavili na břeh v autonomním společenství Galicia. Získaná data porovnali s výsledky dřívější studie, ve které jejich kolegové sbírali podobné informace za roky 1991-1996.
Vědci zkontrolovali stav žaludku 59 druhů kytovců: delfín skákavý (Tursiops truncatus, 7 jedinců), delfín obecný (Delphinus delphis, 43 jedinců), delfín pruhovaný (Stenella coeruleoalba, 5 jedinců), sviňuch obecný (Phocoena phocoena 3 meridionalis), jedinci , pilot velryba (Globicephala melas, 1 exemplář). Klasifikovali ulcerózní léze žaludečních stěn, vypočítali jejich průměrný počet na zvíře a určili, které druhy červů byly přítomny u každého jedince a jak staré byly.
Ulcerózní léze byly pozorovány pouze v proventrikulu delfínů. Anisakis nebyl nalezen u jediné pilotní velryby. Naproti tomu 86 % delfínů obecných mělo vředy způsobené přítomností parazitických červů (Anisakis pegreffi a A. simplex sensu stricto), 74,4 % má otevřeno. V letech 1991-1996 nepřesáhl podíl bílých boků s otevřenými žaludečními vředy 20 %. V letech 2017-2018 byly v letech 2017-2018 průměrně 2 ulcerózní léze jakéhokoli druhu a 1,1 otevřené léze na delfína. Pro delfíny pruhované byly odpovídající hodnoty 1,0 a 0,8.
Podle dostupných údajů nelze jednoznačně tvrdit, že nárůst počtu ulcerózních lézí u delfínů je způsoben pouze nárůstem počtu anisakis. Existují další možné důvody. Je možné, že delfíni obecní a delfíni pruhovaní jsou zvláště náchylní ke změnám ve svém prostředí, a proto jsou nyní méně odolní vůči parazitickým červům. Existují také důkazy, že u pobřeží Galicie A. simplex sensu stricto častěji infikuje ryby u dna, zatímco delfín obecný a delfín pruhovaný se raději živí organismy na dně. A konečně je možné, že se kytovci častěji nakazí anisakis, protože jedí droby vyhozené z rybářských lodí a v Galicii je v posledních letech běžnější vykuchání ryb ihned po ulovení.
Nedávno vědci z University of Washington oznámili, že od roku 1978 do roku 2015 se množství anisakis v rybách a mořských plodech zvýšilo 283krát. Autoři v tom nevidí ohrožení lidského zdraví, ale domnívají se, že takový nárůst počtu červů jaksi hrál do karet mořským savcům.
Světlana Yastrebová
https://nplus1.en/
