Novokaledonské vrány jsou ve výrobě nástrojů lepší než šimpanzi

Již dlouho je známo, že nejinteligentnější tvorové na světě po člověku, zejména novokaledonští havrani (Corvus moneduloides) z Nové Kaledonie. Ve volné přírodě nejen používají improvizované „nářadí“, ale také si sami vyrábí háčky z větviček nebo tvrdých listů stromu pandan na lov hmyzu a jiných bezobratlých a také je podle potřeby vylepšují, jedním slovem dělají něco, co i trénovaní lidé nemohou šimpanze. V laboratoři jsou obecně chytří, z kousků měkkého drátu si vyrábějí háčky, aby dostali jídlo z úzké a vysoké baňky – v džungli nikdy nic takového dělat nemuseli, protože tam není žádný měkký drát, který by se dal ohnout. .

Aby pochopili, kde a jak se tyto mysli rekrutují, rozhodli se novozélandští vědci z katedry psychologie na univerzitě v Aucklandu sledovat jejich chování v přírodních podmínkách a zdá se, že začátkem tohoto roku našli odpověď.

S překvapením zjistili, že i přes své mimořádné schopnosti (ve volné přírodě si dokážou vyrobit tři druhy nástrojů, které jim pomohou získat potravu), vedou tito ptáci na rozdíl od mnoha jiných druhů vran velmi asociální způsob života. Nekontaktují své příbuzné, kteří by jim mohli předat své zkušenosti, a omezují komunikaci na úzký okruh rodiny - táta, máma, jedno nebo dvě kuřátka.

Komunikace v rámci rodiny je ale velmi aktivní. Snaží se trávit všechen čas spolu, dva roky se o mláďata pečlivě starají, někdy je berou na dlouhé cesty do míst, kde je možné získat potravu pomocí nástrojů přímo tam vyrobených, nechat je používat své vlastnit, naučit je vyrábět si vlastní a vědci říkají, že někdy učí kuřátka nejen ze svých zkušeností, ale také z jejich chyb. Teprve poté, co se rodiče přesvědčí, že se mláďata naučila vše, co sama umí, mohou mláďata opustit rodičovské hnízdo.

Pro nejmoudřejší vrany jsou tedy rodinná tajemství uchovávána v úzkém kruhu rodiny, předávána a vylepšována z generace na generaci a nedostávají se k dispozici široké vraní veřejnosti.