Krmení hus domácích
Při sestavování krmné dávky pro dospělé husy vzít v úvahu, že v období pastvy mohou uspokojit značnou potřebu krmiva na úkor zeleného krmiva. Proto jim v této době stačí dávat jen malý vrchní obvaz, jehož množství závisí na kvalitě pastvy a přítomnosti luštěnin na nich.
U dobrých pastvin lze takový vrchní obvaz podávat jednou denně večer v noci ve formě mletého obilí. Na chudých pastvinách dávají kromě ranního večerního krmení mokrou krmnou kaši. Složení krmných dávek a počet jednotlivých krmných skupin do nich zařazených by měl být upřesněn podle tučnosti hus.
Takové vyvažování se nejlépe provádí změnou nabídky krmiva obilím, jeho omezením, když jsou husy obézní, nebo naopak přidáním, když začnou hubnout.
Čerstvé zelené krmivo (tráva, zelné listy, kopřiva, pampeliška a další) je možné zkrmovat bez omezení a nahradit je ve stravě až 70-75 % koncentrovaného krmiva.
V zimě můžete místo travní moučky použít seno z luskotravních formiček.
Vzhledem k tomu, že kořenové plodiny se obvykle rychle kazí, lze je na zimu silážovat listy zelí a jinou zeleninou. Zároveň je účelné do složení silážované hmoty přidat trochu drcených luštěnin. Jedna dospělá husa dokáže sežrat kvalitní siláž až 0,4 kg za den.
V zimě dostávají dospělé husy potravu třikrát denně – ráno, v poledne a večer hodinu před setměním.
V období rozmnožování je potřeba krmit dospělé hálky, které přicházejí ke krmelcům za husami, když jsou krmítka již poloprázdná. Gandery se krmí ze samostatných krmítek zavěšených ve výšce 80-90 cm od podlahy.
Z těchto krmelců se háďatové krmí v době nepřítomnosti hus při jejich vycházce ráno po prvním krmení.
V prvních třech dnech po vylíhnutí se housatům podávají drcená natvrdo uvařená vejce smíchaná s tvarohem, pšenicí a trubičkami, drcený pařený hrášek nebo drcené ovesné či ječné zrno prosévané z filmu.
V prvním desetiletí jsou housata krmena šestkrát až sedmkrát denně každé 2-2,5 hodiny s nočními přestávkami. Ve druhé dekádě přechází na pětkrát, ve třetí dekádě na čtyřikrát a od jednoho měsíce na trojnásobné krmení. Rostoucí housata by měla mít vždy čistou vodu a v prvních dnech převařenou s přídavkem manganistanu draselného (do mírně růžové barvy).
Abychom zabránili odchodu housat při jejich pěstování, je nutné důsledně dodržovat hygienu jejich krmení, nedávat lepivé míchačky nebo kyselé a plesnivé.
S dalším pěstováním části housat ponechaných pro kmen se od dvou měsíců věku mírně snižuje úroveň krmení. Aby se ušetřilo, je vhodné takový pokles provést snížením nejdražších obilných krmiv živočišného původu. Pro tento účel dokonce "hladové dny" - dva týdně. Náhradní mláďata se předávají do stravy dospělých hus měsíc před začátkem snášky.
Literatura: Králíci, nutrie a drůbež v domácích a rolnických farmách E.A.Vagin, R.P.Tsvetková
