Hygiena koní

Mezi hlavní faktory prostředí ovlivňující tělo koně patří: vzduch, světlo, podestýlka, voda.

Vzduch. Nepříznivé mikroklima (jako trvalý faktor) může mít negativní dopad na zvířata a být jednou z hlavních příčin různých respiračních onemocnění u koní. V tomto ohledu je pro regulaci a optimalizaci mikroklimatu nutné neustálé sledování jeho aktuálního stavu.

V tomto případě se obvykle zjišťují fyzikální vlastnosti vzduchu (teplota, vlhkost, rychlost), složení plynů, ale i prašnost a bakteriální kontaminace vzduchu.

Teplota vzduchu ve stáji se zaznamenává běžným teploměrem a měla by se pohybovat mezi +5 a +15°C. Vyšší teplota a její prudké výkyvy nepříznivě ovlivňují zdraví koní.

Pro udržení normální teploty v zimě je nutné místnost předem izolovat. Zvláštní pozornost by měla být věnována utěsnění mezer ve stěnách, oknech, dveřích, stropech a odstranění příčin průvanu.

Je dobře známo, že v suché stáji bez průvanu nemá snížení teploty na 0 °C nepříznivý vliv na zdraví hýčkaných koní. Ve vlhkých místnostech může i mírný pokles teploty způsobit nachlazení.

Vlhkost vzduchu, jeho prašnost a bakteriální kontaminaci zjišťují speciální přístroje, jejichž použití lze nalézt v příručkách zoohygieny.

Vždy je třeba pamatovat na to, že vlhký (surový) vzduch, zejména při nízkých teplotách, může způsobit různá onemocnění dýchacích cest a revmatismus. Ve vlhkém studeném vzduchu navíc zvířata ztrácejí kůží mnohem více tepla než v suchém vzduchu při stejné teplotě. Chov zvířat ve vlhkých stájích při vysokých teplotách může vést k přehřátí organismu. Vlhký vzduch ve stáji podporuje rozvoj škodlivých mikrobů.

Je třeba říci několik slov o složení plynu ve vzduchu. Ve vzduchu vdechovaném zvířaty obsahuje kyslík asi 20%, oxid uhličitý 0,03-0,04%. Vydechovaný vzduch obsahuje 17-18% kyslíku a 3-4% oxidu uhličitého. Proto se uvolňuje asi 100krát více oxidu uhličitého, než je vdechováno. V tomto ohledu se ve vzduchu uzavřených prostor, kde se chovají koně, hromadí oxid uhličitý až 0,3-0,5 % i více.

Maximální povolená koncentrace oxidu uhličitého v prostorách je 0,2-0,3%. Je třeba vzít v úvahu i to, že spolu s oxidem uhličitým se obvykle hromadí i další zdraví škodlivé plyny jako čpavek, sirovodík, indol. Tyto plyny vznikají při rozkladu moči, stolice, podestýlky. Vzniklé plyny především dráždí sliznice očí, dýchací orgány a kůži. Proto je pro dodržování hygienických a hygienických norem pro chov koní zvláště důležité pravidelné větrání prostor, včasné čištění stájí, stání a technických průchodů od hromadění výkalů a moči.

Při povinné každoroční dezinfekci stájí bělidlem jsou místnosti nasyceny chlórem, který dráždí dýchací orgány a způsobuje záněty, proto je nutné stáje pravidelně větrat, zvláště po dezinfekci.

Světlo. Sluneční záření má na zvířata obrovský a rozmanitý vliv. Sluneční paprsky aktivují mnoho fyziologických procesů, zvyšují vitální aktivitu organismu, zabíjejí patogenní mikroby a pod jejich vlivem se v těle aktivují některé vitamíny nezbytné pro život. Proto musí být koně chováni ve světlých stájích a pravidelně vyváděni na čerstvý vzduch do práce nebo na procházky.

Nadměrné vystavování se slunci během horkého počasí však může vést k přehřátí a úpalu. Aby se tomu zabránilo v obzvláště horkých poledních hodinách, měli by koně nechat odpočívat ve stínu.

Je třeba také vzít v úvahu skutečnost, že v závislosti na přizpůsobení se vlastnostem konkrétního klimatu se mohou zvířata ve stejných podmínkách cítit odlišně. Koně přivezení z dálky se dokážou jen postupně aklimatizovat na nové podmínky. Ne všichni koně si přitom dokážou plně zvyknout na změněné klimatické podmínky, které se výrazně liší od těch předchozích.

lůžkoviny. Podestýlka hraje důležitou roli při udržování optimálního mikroklimatu ve stáji. Přední hřebčíny používají jako podestýlku obilnou slámu. Sláma dobře absorbuje vlhkost, poskytuje teplo, snadno se čistí a sama o sobě je dietním zdrojem vlákniny v potravě koně.

Nejčastěji se piliny používají jako podestýlka v čisté formě nebo smíchané s rašelinou. Jedná se o technologicky velmi vyspělý a levný typ ložního materiálu. Piliny dobře absorbují vlhkost a vytvářejí sucho a teplo ve stáji nebo stáji, ale „vysušují“ rohovinu koňského kopyta, takže kopyto křehne. U koní se suchou kopytní rohovinou je podestýlka z pilin kontraindikována. Pokud není nic jiného, ​​smíchají se piliny s rašelinou v poměru 1: 1.

Pro koně s bolavými kopyty se doporučuje hliněná podlaha. Jíl má hojivý účinek a odvádí z kopyta teplo, odstraňuje jeho zánět. Když už mluvíme o zakrytí stájí a stání, je třeba poznamenat požadavky na půdu, na které kůň pracuje. V ideálním případě by měla půda během pohybu absorbovat, čímž by se eliminovalo zbytečné namáhání pohybového aparátu koně. K tomuto účelu je nejvhodnější travnatý trávník. Říční písek se často používá jako povlak na parkurových hřištích, jehož nevýhodou je špatná přilnavost koňských končetin k zemi, zejména v zatáčkách.

Voda. Hlavní životní procesy v těle probíhají v přítomnosti vody. Zvířata neustále vylučují vodu s vydechovaným vzduchem, močí, výkaly. Voda, uvolňovaná s potem přes kůži, reguluje tělesnou teplotu, zejména v horkém počasí, při práci nebo pohybu. Kůň se cítí pohodlně pouze se stálým dostatečným přísunem vody. Koně mají větší žízeň než nedostatek potravy. Neustálý nedostatek vody může způsobit poruchy trávení, potíže s regulací tepla a odváděním metabolických produktů z těla a způsobit onemocnění vnitřních orgánů (játra, srdce, ledviny a další).

V závislosti na složení krmiva, zátěži, vlhkosti krmiva a individuálních vlastnostech se denní potřeba vody dospělého koně pohybuje od 20 do 70 litrů.

Pitná voda by neměla obsahovat cizí chemické a mechanické nečistoty. Mělo by být středně tvrdé (t.E. obsahují optimální množství minerálních solí), transparentní, příjemné chuti, bez zápachu. Škodlivé mikroby a toxické látky v pitné vodě jsou nepřijatelné.

Nejlepšími zdroji vody jsou prameny a studny. Jejich voda je obvykle chutná a čistá.

Ve velkých řekách, v místech vzdálených od sídel, je voda celkem čistá. V hlubokých jezerech, napájených z pramenů nebo z čistých řek, je voda obvykle dobrá. Malá jezírka a rybníky se většinou zaplňují během dešťů a tání sněhu. Voda v nich je často znečištěná a může sloužit jako zdroj nemocí, zejména gastrointestinálních.

Výše uvedené faktory prostředí mají významný vliv na zdraví a výkonnost koně. Pokud budete dodržovat tato jednoduchá pravidla, můžete vždy počítat s vysokou výkonností zvířete při tréninku i soutěži.