Suchá gangréna ocasu a prstů u leguánů
Poranění špičky ocasu má často za následek suchou gangrénu. Ocas leguána se může do něčeho zaseknout, dá se na něj šlápnout nebo stlačit, například zavřít dveře.
Tkáň na špičce ocasu začíná odumírat, stává se tmavě hnědou nebo černou, křehkou a křehkou, smršťuje se a odpadává. Proces osifikace ocasních obratlů je snadno vizualizovatelný, protože tvoří hřeben pod kůží ocasu.
Někdy může být ocas poškozen nebo infikován kolem středu. Pokud infekce postupuje, ocas se v této oblasti uvolní. Vzhledem k tomu, že je v tomto případě poškozen oběhový a nervový systém, toto změkčení se vkrádá ke špičce ocasu a k tělu. Dokud nebudou na špičce ocasu viditelné známky suché gangrény, může uplynout hodně času, ale bude třeba s ocasem něco udělat, nejspíš amputovat, než začne sám odumírat.
Mrtvá část ocasu může sama odpadnout, pokud se jím leguán něčeho dotkne. Ale je lepší nečekat, až se to stane. Pokud ocas není amputován, může se infekce vplížit. Někdy to trvá několik dní nebo týdnů. Někdy je proces pomalejší – v průběhu měsíců.
Není těžké provést amputaci, pokud zachytíte proces na samém začátku. Zbytek téměř nekrvácí a nevyžaduje stehy. Pokud se amputace provádí v masité části ocasu, pak by se měla kůže v místě ošetření sešít a leguánovi podat antibiotika. To pomůže snížit infekci a nebude narušovat regeneraci ocasu. Netřeba dodávat, že amputace se nejlépe provádí na sterilní veterinární klinice. Ocas by měl být zastřižen tam, kde tkáně ještě nejsou postiženy chorobou. Pokud se provede řez v oblasti mrtvých tkání nebo na hranici mezi mrtvým a živým masem, může v pahýlu zůstat dostatečné množství patogenních bakterií a proces nekrózy bude pokračovat. Poté je opět nutná amputace. Je samozřejmě velmi smutné, když leguán přijde o část svého nádherného ocasu, ale je lepší část odstranit jednou, než podrobovat zvíře opakovaným operacím.
