Sýkora hnědohlavá (poecile montanus) sýkora vrba (angl.)

sýkora hnědohlavá. Po přesídlení přeplněného společného bytu a potíží s tím spojených, jste konečně dostali svůj vlastní byt... Nechte malý, i když ne příliš pohodlný, ale vlastní! Nachází se nejspíše na okraji nové vilové čtvrti u lesa nebo lesoparku. Nebuďte líní, pověste v zimě za okno krmítko vyrobené z prázdného sáčku od mléka a poznejte malou chlupatou sýkorku. Je to vaše spolubydlící zkouška. Souhlasím, už jen kvůli tomu stojí za to se na ni podívat blíže.

Poznat sýkorku hnědohlavou není těžké - podle bílých tváří a černé čepice na šedé hlavě. Přesné druhové jméno tohoto ptáka je chickadee hnědohlavá. Ale má cenu si zahrávat s oficiálními názvy?Ostatně existují i ​​chickades černohlaví a šedohlaví. Při definování jejich druhu se někdy pletou i ornitologové. Ať pro nás hbitý host u krmítka zůstane jen obláček, tím spíše, že tato dobře mířená přezdívka navozuje dojem heboučké sýkorky tím nejlepším možným způsobem.

Gaitka na první pohled nemůže mít problémy s bydlením. Tyto sýkorky žijí na obřím území od pralesní tundry na severu po lesostep na jihu. Byl by tam smrkový les a shnilé kmeny, ve kterých je tak pohodlné dělat prohlubně pro hnízda. Faktem však je, že všechny oblasti lesa, které jsou více či méně vhodné pro osídlení bahňáků, jsou již dávno rozděleny do samostatných prostorových území. V každém z nich může hnízdit pouze jeden ptačí pár.

Střední věk chickadee hnědohlavého je krátkodobý: pouze jeden a půl, maximálně dva roky. Nejšťastnějším párům se daří chovat mláďata až pět sezón po sobě, ale takové štěstí je vzácné. Obvykle se složení ptačí rodiny mění mnohem častěji. Buclatý vdovec nikdy neopustí svůj majetek a hledá novou životní přítelkyni - mladých uchazečů o roli manželky je víc než dost. A vdova po nafouklém ptáčkovi, který zmizel v životě hustého ptáka, také nebude dlouho smutná a velmi brzy si pořídí nového mladého manžela. Majitelé se mění, ale hranice nadýchaných bytů zůstávají beze změny. Nebýt nových lesních plantáží, lesních požárů, mýtin pro dálnice a chaty, pak by hranice jednotlivých držav obláček zůstaly ze století na století nezměněny. V jižních oblastech pokrývají 6-8 hektarů, v Leningradské oblasti - asi 10 hektarů a na severu Karélie, u polárního kruhu, se zvyšují na 80 hektarů. Nárůst jednotlivých vlastností při pohybu na sever je spojen s poklesem jejich bioproduktivity. Jednoduše řečeno, čím blíže k pólu, tím méně jídla.

Hranice osobních bytů rodinného páru pýchanek přitom nezůstávají po celý rok neměnné, ale kolísají v závislosti na ročním období. Koncem jara a začátkem léta, kdy začínají zodpovědné práce s krmením kuřat, se velikost rodinného majetku zmenšuje na 2–3 hektary. Hlava rodiny se v této době na své panství příliš žárlivě neohlíží a příliš si nevšímá bláznivých příbuzných, kteří mu občas bez ptaní vletí do bytu. Jídlo všude kolem. Jiná věc je v zimě, zvláště na severu, kde příroda umožňuje nakrmit se jen tři až čtyři hodiny denního světla. Pak při hledání potravy musíte přeletět stovky stromů a běda tomu šťouchajícímu cizinci!

V červnu se rozpadne odchov šesti až osmi lůžek a opeřený podrost navždy opustí rodnou zem. Zmocňuje se jich"neklid, bloudění" - velmi bolestivá vlastnost, vzhledem k iluzím, které jsou vlastní mladému věku. Ornitologové takovým pohybům říkají juvenilní rozptyl. Mladým pufferům se téměř nikdy nepodaří získat vlastní bydlení hned.Koneckonců, celé území, jak si pamatujete, bylo již dlouho rozděleno na byty a obsazeno generací rodičů. Takže mladí lidé musí žít jako ptáci "omezovače", uhýbání od cizích obláček.Koncem srpna je každý zákonný majitel dolíku obklopen živým hejnem hnízdících mláďat několika mláďat. Budou muset společně snášet útrapy zimy.