Obojživelníci jsou slizká a chladná stvoření?
K čemu jim to je? Komu by se mohly líbit? V běžném životě je často slyšet, jak mnozí vyjadřují svůj nelichotivý postoj k obojživelníkům. Jedni jimi opovrhují, druzí pohrdají nebo jsou k nim lhostejní. Mezi lidmi se obojživelníci nikdy netěšili lásce. Odedávna se o nich tvoří bajky, jsou s nimi spojeny různé pověry.
Ohnivý mlok (Salamandra salamandra)
Často můžete slyšet: „Žáby způsobují bradavice“. Zdá se, že bradavice jsou u lidí spojeny s četnými kožními žlázami nalezenými u žab a ropuch, které vypadají jako pupínky. Když vidíte žábu rozdrcenou, zabitou někým, nedobrovolně si vzpomenete: „Bude pršet“. Co je to? Pověrčivý strach z přírody, který se mstí svým, byť nehezky vypadajícím dětem? Pokus našich předků ochránit tyto slabé a bezbranné tvory před barbarským zničením? Zcela bez ochranných prostředků (nemají ani ostré tesáky, ani drápy, jen málokdo má jedovaté žlázy), obojživelníci někdy spoléhají jen na nemilost koruny stvoření přírody, člověka, na nohy a maskovací barvu.
Po staletí si lidstvo vytvářelo negativní postoj k těmto Božím stvořením. Starší generace učila mladou generaci k nedůvěřivosti k žábám a ropuchám. Matky, které se od dětství naučily zvyku nemít rád tato zvířata od svých rodičů, učí totéž své děti, i když i když chtějí člověku ublížit, nezpůsobí mu.
Je možné milovat žabí princeznu?
Od starověku se žába etablovala jako vynikající objekt pro biologický a lékařský výzkum. Počínaje prvákem a konče významným akademikem, každý, kdo je nějak spjat s přírodními vědami, používá obojživelníky při pokusech. Kolik z nich zemře na laboratorním stole a obětují se vědě! S pomocí žáby se lidstvo seznámilo s elektřinou. Její tlapa se ukázala jako vysoce citlivý nástroj. Luigi Galvani byl první, kdo provedl experimenty na žábě, a poté se stala známým objektem pro biologický výzkum. V Japonsku žábě postavili pomník jako mučednici vědy. Tím výčet předností obojživelníků nekončí.
Některé druhy žab slouží jako potrava pro lidi. Pokrmy ze žabích stehýnek si můžete objednat v nejuznávanějších restauracích světa. Žáby sloužící jako dekorace stolu jsou chovány na speciálních farmách v západní Evropě.
V přírodě dospělí obojživelníci ničí velké množství škůdců v zahradách, parcích, sadech, lesích, parcích. V Evropě farmáři oceňují ropuchy pro jejich schopnost požírat zemědělské škůdce a někdy za ně platí obrovské sumy, aby jim zajistili své zeleninové zahrady v množství píce. Ropuchy a žáby občas nepohrdnou ani hmyzem s nepříjemnou vůní a chutí, který se bojí pozřít hmyzožravé ptactvo - "hubič číslo jedna škodlivých bezobratlých". Obojživelníci navíc pracují i v noci, kdy většina ptáků spí.
Sami obojživelníci se někdy stávají obětí mnoha dalších dravých zvířat (vydry, norci, fretky, hadi, ptáci, ryby).
Larvy obojživelných pulců žijící ve vodě - požírají velké množství rozsivek a zelených řas, čímž brání rozkvětu nádrže a čistí ji.
Z toho je vidět, že v civilizovaném světě jsou obojživelníci chváleni lékaři, biology, gurmány a farmáři. Fanoušci akvárií a terárií také tato úžasná zvířata neignorují. I začínající akvarista často najde takové nenáročné obojživelníky, jako je čolek chocholatý, drápák, axolotl atd.
Kdo zavrčel jako první?
Jednu dobu byli obojživelníci úplně jiní, změnili se, zlepšili své dovednosti v umění přežití, mnoho z nich vymřelo a jen malá část z nich mohla přežít a přežít dodnes.
