Krysa (rattus norvegicus)
laboratoř bílá krysa, vyšlechtěný ze stodoly neboli pasyuk je jedním z nejčastějších obyvatel obytných koutů a terárií. Většina bílých potkanů se od svého divokého předka liší klidnou povahou vůči lidem. Mezi těmito zvířaty jsou exempláře, které doslova vyhledávají lidskou společnost a s příznivým prostředím se stávají půvabnými mazlíčky.
V bytě mých přátel volně žil samec bílé krysy, vybraný z mnoha obyvatel velkého terária. Na toto zvíře upozornil pracovník pečující o krysy, který si všiml jeho družnosti a neobvyklého postoje ke kontaktu s člověkem.Přestože zaměstnankyně terária v žádném případě neměla sklony k sentimentalitě a ve službě denně posílala desítky zvířat na pokusy, nedobrovolně vyčlenila toto inteligentní zvíře a udělala mu pak domov pro milovníky jakéhokoli zvířete. Chris, jak byl pojmenován po oblíbené filmové postavě, se spřátelil se dvěma psy svých nových majitelů, rád byl mezi lidmi, nevyhýbal se dotekům rukou, ale obvykle bral neutrální postoj "rozjímavý" pozice. Na rozdíl od většiny svého druhu byl Chris velmi čistotný a své exkrementy nechával jen na určitých místech vybraných jako záchody. Podle mých přátel se Chris považoval za plnohodnotného člena smíšené společnosti dvounohých a čtyřnohých obyvatel bytu. Vždy se snažil být ve společnosti, zvláště když se v domě objevili hosté nebo když se rodina posadila a sledovala televizní pořad.
Je zvláštní, že mezi divokými pasyuky chycenými pro pokusy, z nichž většina se vyznačuje zlomyslným, nezkrotným temperamentem, jsou klidná, dobromyslná a důvěřivá zvířata. Tyto vlastnosti se poměrně vytrvale dědí, což umožnilo vyšlechtit pro experimentální účely celé linie pasyuků, které si zachovaly hlavní behaviorální a fyziologické rysy krys podpěrných, ale jsou vhodnější pro vědecký výzkum. A o takové studie je mimořádný zájem a probíhají v různých směrech.
Krysy nikdy nepřestanou udivovat přírodovědce svými mimořádnými vlastnostmi a schopnostmi. Dobře se jim žije a množí jak v lednicích při teplotě minus 18-20 stupňů, tak za obložením parních kotlů, kde se teplo neustále udržuje na cca 40 stupních. Krysy není možné zcela vyhubit ani pomocí pastí, ani bakteriologickými metodami, ani jedy. Nezachrání se před nimi ani izolační materiály, jako je zdivo. V tom druhém si potkani úspěšně staví hnízda a vychovávají potomstvo. A krysy žerou polyetylen, ke zlosti elektrikářů, motoristů a skladníků.
Zvláště zajímavá jsou tato inteligentní a podnikavá zvířata v oblasti jejich vnitrodruhových vztahů.Někteří autoři popisují krysy jako výjimečně zlé, netolerantní tvory, náchylné k ničení svých slabších protějšků a kanibalismu. Podobné vlastnosti potvrzují i pokusy na odchycených krysách v uměle vytvořené stresové situaci. Ale v takových podmínkách se mohou i neškodné sýkorky a zajíci navzájem zranit a dokonce zabít. A to v žádném případě nemůže být základem pro budování vzájemné agrese zvířat stejného druhu do systému, téměř do pozitivního faktoru evoluce, o což se snaží někteří zahraniční biologové a filozofové.
