Oceánologové viní racky ze „sériového zabíjení“ velryb v argentině
Oceánologové odhalili příčinu záhadného úhynu velkého množství velryb u pobřeží Argentiny za poslední desetiletí – jejich vrahy nebylo klima ani lidé, ale obyčejní rackové klovaní do mláďat a jejich matek, aby se dostali k tuku na hřbetech. velryb.
„Jeden z mých studentů si všiml, že racci seděli na svých matkách a klovali je a hloubili „díru“ do zad velryby. Samice se postupem času naučily držet záda pod vodou. Novorozenci a tříměsíční mláďata to nezvládnou – jejich záda jsou příliš malá na to, aby je mohli ohnout, a rackové přešli na ně,“ říká Victoria Rowntree z University of Utah v Salt Lake City (USA).
Rowntree a kolegové odhalili překvapivou roli racků v rychlém úbytku jihoatlantických pravých velryb u pobřeží Argentiny studiem důvodů neočekávaně vysoké úmrtnosti mezi telaty pravé velryby (Eubalaena australis), která byla pozorována od 90. minulé století.
Racci žijící v okolí poloostrova Valdes a zálivu Nuevo, v jejichž klidných vodách velryby jižní polokoule raději rodí, podle Rowntreea již dlouho začali „komunikovat“ s velrybami. Zpočátku, až do 70. let 20. století, nebylo v jejich kontaktech nic škodlivého – rackové jednoduše klovali do útržků stažené kůže, která se uvolnila z velryb během jejich výstupu na povrch.
Jak se ukázalo, nárůst četnosti útoků racků na mláďata velryb a prudký nárůst jejich úmrtnosti spolu skutečně souvisely – od 90. let, kdy na ně rackové přešli od svých matek, bylo zabito celkem několik stovek mláďat. Každé mládě má podle vědců kvůli ptákům obrovské zdravotní problémy – počet ran na jejich těle v průměru přesahuje dvě desítky a v některých případech pokrývají jizvy až 20 % plochy těla.
Na druhou stranu kromě racků roste od roku 2000 počet úmrtí velryb jižních (za poslední desetiletí uhynulo přes 620 velryb) a z dalších důvodů, které pro vědce stále zůstávají záhadou. Rowntreeův tým se je pokusí odhalit při budoucích pozorováních argentinských velryb.
