Ukázalo se, že biologická rozmanitost oceánů je v průběhu času téměř konstantní

Nová analýza vývoje mořského prostředí za posledních 540 milionů let ukázala, že úroveň biologické rozmanitosti v našich oceánech zůstala poměrně konstantní, spíše než aby se za posledních 200 milionů let neustále zvyšovala, jak si vědci dříve mysleli. O tom vědci z University of Birmingham spolu s kolegy z University of Oxford a University of California v Santa Cruz.

Studie diverzity mořských živočichů fanerozoického eonu se zaměřily na posouzení toho, jak se „globální“ živočišná biodiverzita v průběhu času měnila. Problém je v tom, že fosilní záznamy nejsou skutečně globální, protože za tak dlouhou dobu se může změnit jak počet a umístění částí pevniny a moří, tak jejich vlastnosti.

Aby se tento problém vyhnul, autoři studovali biodiverzitu v regionálním měřítku. K tomu se zaměřili na studium počtu starověkých zvířat v těch místech, jejichž proměna v čase je dobře známá z geologického záznamu. Porovnáním geografických oblastí, které měly podobnou velikost, byli vědci schopni ukázat, jak se rozmanitost mořských živočichů měnila v čase a prostoru.

S využitím fosilních dat shromážděných během posledních dvou století a vložených do paleobiologické databáze stovkami vědců za posledních 20 let byli autoři nové práce schopni vytvořit regionální modely biodiverzity z tzv. kambrické exploze – bodu na které se většina živočišných skupin začala objevovat ve fosilním záznamu – až dosud. Pomocí těchto odhadů pro konkrétní geografické oblasti byl tým také schopen odhadnout dopad dalších environmentálních faktorů, jako jsou systémy korálových útesů. Na této užší úrovni lze pozorovat významné rozdíly v rozmanitosti po celém světě v časových intervalech, pravděpodobně v reakci na ekologické rozdíly.

V důsledku toho výzkumníci nenašli žádný důkaz, že by se biologická rozmanitost zvyšovala kontinuálně a trvale po dlouhá geologická období. Je zajímavé, že vědci pozorovali jeden bod ve fosilním záznamu, kde došlo ke skoku v rozmanitosti. Takový bod byl objeven na konci křídového období – právě v době známého zániku křídy-paleogénu. To může být podle výzkumníků způsobeno ekologickou reorganizací po zničení mnoha druhů. Autoři zaznamenali zejména prudký nárůst počtu druhů plžů – obrovské skupiny bezobratlých. To naznačuje, že ztráta velkého množství druhů zabírajících konkrétní výklenek uvolnila spoustu místa pro další zvířata – a plži toho dokázali využít.